13 C 343/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že je společenstvím vlastníků jednotek v domě , Jméno žalovaného B, , č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , ve kterém žalovaný vlastní jednotku č. , Anonymizováno, , ohledně níž žalobci nezaplatil za každý měsíce od dubna 2025 do listopadu 2025 na příspěvku vlastníka jednotky částku 2 459 Kč a dále částku 1 609 Kč na platbách na služby, celkem tedy 32 544 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou, avšak dosud žalobci ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož žalobce k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, uvedl, že s tímto souhlasí, a žalovaný se nijak nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalovaný je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, (byt) v budově č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, (informace o jednotce). Žalobce jakožto společenství vlastníků jednotek vykonává správu domu, ve kterém se nachází byt žalovaného (výpis z obchodního rejstříku žalobce). Žalovaný byl povinen platit do fondu SVJ a na zálohách na služby částku 4 068 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci (evidenční list jednotky). Žalovaný však neuhradil platby za duben až listopad 2025, přestože byl k úhradě dluhu vyzván i předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka ze dne 18. 11. 2025).6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný je vlastníkem jednotky v domě, jehož správu vykonává žalobce, přičemž je povinen žalobci hradit do fondu SVJ a na zálohách na služby částku 4 068 Kč měsíčně. Žalovaný však dle nezpochybněných tvrzení žalobce uvedenou platbu za období od dubna do listopadu 2025 neuhradil.7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem výše specifikované jednotky, a je tak povinen v souladu s § 1180 odst. 1 a § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platit žalobci příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby. Žalovaný však uvedené platby v celkové měsíční výši 4 068 Kč za období od dubna do listopadu 2025 neuhradil, a dluží tak žalobci celkem 32 544 Kč. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobci ani přes výzvu ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobce jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 582 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 628 Kč, odměny za zastoupení advokátem ve výši 2 420 Kč za každý ze dvou a půl úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.