15 C 76/2026-13 – Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 17. 8. 2023 distančním způsobem smlouvu o úvěru č. 24227091, na základě které se mu zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider, z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 43 193 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Úvěr byl vyplacen na účet č. , č. účtu, bankovním převodem, a to dne 17. 8. 2023 v částce 7 000 Kč, Dne 5. 4. 2025 v částce 14 000 Kč, dne 14. 1. 2024 v částce 700 Kč, dne 11. 1. 2024 v částce 1 000 Kč, dne 12. 1. 2024 v částce 200 Kč, dne 5. 4. 2025 v částce 162 Kč, dne 10. 3. 2025 v částce 2 367 Kč, dne 2. 4. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 30. 4. 2025 v částce 7 800 Kč, dne 10. 3. 2025 v částce 3 069 Kč, dne 4. 4. 2025 v částce 1 000 Kč a dne 6. 3. 2025, v částce 20 000 Kč, tj. celkem 59 298 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně smlouvu ke dni 6. 8. 2025 vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem. Žalovaný splatil celkem 31 407,65 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 57 338,48 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny 27 893,23 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 495,25 Kč, smluvního úroku 28 194,42 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 76,86 Kč, poplatku za službu „Presto“ 656,64 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ 22,08 Kč. Žalovaný ke dni podání návrhu dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:6. Žalobkyní uzavřela se žalovaným dne 17. 8. 2023 prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24227091, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 29 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných denních splátkách. Denní úroková sazba byla sjednána ve výši 0,866 %, RPSN činila 1460,66 % (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24227091, předpisu denních splátek).7. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 0 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 7000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 43 193 Kč (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované z databáze žalobkyně, dokumentu identifikované příjmy).8. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 17. 8. 2023 částku 7 000 Kč, dne 5. 4. 2025 částku 14 000 Kč, dne 14. 1. 2024 částku 700 Kč, dne 11. 1. 2024 částku 1 000 Kč, dne 12. 1. 2024 částku 200 Kč, dne 5. 4. 2025 částku 162 Kč, dne 10. 3. 2025 částku 2 367 Kč, dne 2. 4. 2025 částku 2 000 Kč, dne 30. 4. 2025 částku 7 800 Kč, dne 10. 3. 2025 částku 3 069 Kč, dne 4. 4. 2025 částku 1 000 Kč a dne 6. 3. 2025 částku 20 000 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).9. Žalovaný nehradil pravidelné denní splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně proto smlouvu ke dni 6. 8. 2025 vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem. Zároveň jej vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 59 711 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut (zjištěno z e-mailu z 6. 8. 2025).10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 16. 12. 2025 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 14. 12. 2025 včetně podacího lístku).11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 59 298 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných denních splátkách. Protože tak nečinil, žalobkyně smlouvu ke dni 6. 8. 2025 vypověděla a žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 59 711 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 31 407,65 Kč, Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.12. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.19. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě