15 C 77/2026-14 – Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 31. 5. 2025 distančním způsobem smlouvu o úvěru č. 25315183, na základě které se jí zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 25 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužnice byla a je schopna své závazky splácet, nebyla vedena ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužnice získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider, z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 25 000 Kč. Žalovaná dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužnicí v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Úvěr byl vyplacen na účet č. , č. účtu, bankovním převodem, a to dne 31. 5. 2025 ve výši 25 000 Kč. Žalovaná si dále objednala volitelnou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 109,85 Kč a službu „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně smlouvu ke dni 15. 10. 2025 vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem. Žalovaná splatila na jistinu celkem 35,04 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 51 843,03 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 24 964,96 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 482,83 Kč, smluvního úroku 26 183,83 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 51,25 Kč, poplatku za službu „Presto“ 160,16 Kč. Žalovaná ke dni podání návrhu dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:6. Žalobkyní uzavřela se žalovanou dne 31. 5. 2025 prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. 25315183, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 25 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných denních splátkách. Denní úroková sazba byla sjednána ve výši 0,866 %, RPSN činila 1306,68 % (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25315183).7. Žalovaná při zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 7 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 14 500 Kč, ostatní zbytné výdaje jsou 3 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 29 690 Kč (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované z databáze žalobkyně, dokumentu identifikované příjmy).8. Žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 31. 5. 2025 částku 25 000 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).9. Žalovaná nehradila pravidelné denní splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně proto smlouvu ke dni 15. 10. 2025 vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem. Zároveň ji vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 54 047,28 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut (zjištěno z e-mailu z 15. 10. 2025).10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou 30. 1. 2026 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2026 včetně podacího lístku).11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka v celkové výši 25 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě, kterou se žalovaná zavázala splácet v pravidelných denních splátkách. Protože tak nečinila, žalobkyně smlouvu ke dni 15. 10. 2025 vypověděla a žalovanou vyzvala k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně.12. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.19. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).20. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek