Obvodní soud pro Prahu 5 21 C 11/2026-35 – Rodinná domácnost

o rozvod manželství

Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 25. 2. 2026 domáhala rozvodu svého manželství s tím, že manželé jsou oba občany Ukrajiny, obvyklý pobyt mají však na území České republiky. Manželka byla nucena se z důvodu domácího násilí v červenci 2022 odstěhovat spolu s nezletilým synem z rodinné domácnosti. Manželství bylo zprvu harmonické, nicméně po čase se objevily násilnické sklony manžela, v posledních pěti letech soužití manžel začal užívat drogy a byl nezaměstnaný, což ovlivnilo jeho chování. S manželem nevedou společnou domácnost, nejsou v kontaktu. Manželství účastníků je rozvráceno a nelze čekat jeho obnovu, když ona má nový vztah a očekává potomka s mužem, který uznal otcovství.Manžel, ač mu byla žaloba doručena dne 20. 4. 2026, se k této nevyjádřil. K jednání, ač řádně předvolán, se nedostavil, o jednání věděl i od manželky s tím, že jí sdělil, že se nedostaví. Proto soud jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť účastníci jsou státními příslušníky Ukrajiny mající bydliště na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 30 odst. 4 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s. je k rozvodu manželství dána pravomoc českého soudu jako justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Podle čl. 30 odst. 1 téže smlouvy je rozhodným právem právo ukrajinské.Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před matričním úřadem registrační služby Severodoněcké městské justiční správy v , Anonymizováno, oblasti, reg. odd. matrik , Anonymizováno, Ukrajiny, o čemž je v matričních knihách o uzavření sňatku proveden dne , datum, příslušný zápis pod č. , hodnota, (prokázáno oddacím listem ze dne , datum, ). Manželé jsou ukrajinskými státními příslušníky, mají nezletilého syna , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, . O péči a výživě nezletilého syna účastníků bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byl syn svěřen do péče matky a otci bylo vyměřeno výživné pro dobu před a po rozvodu (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Manželství bylo uzavřeno po tříleté známosti z důvodu těhotenství žalobkyně. Problémy nastaly po pár letech, kdy manžel vlastně nebyl nikdy zaměstnán, v roce 2018 se manželé přestěhovali do České republiky, kde manžel vůbec nikdy nebyl zaměstnán. U manžela byli alkohol a drogy, koncem července 2022 jsem se manželka se synem odstěhovala, kdy byla týden v krizovém bytu s tím, že potom rok byla v azylovém domě s utajenou adresou. Jednalo se o dům pro ženy s násilím v rodině. Manžel manželku fyzicky napadal a syna týral psychicky. Syn nemá zájem se moc vídat s otcem, vídají se pouze, pokud syn navštíví babičku a dědu, tedy rodiče manžela. Když se syn s manželem potkají, tak se pohádají. Manželka už má rok jiný partnerský vztah, očekává narození potomka. Manželka nemá zájem o obnovení manželského soužití. Manžel na výživném pro syna neplatí ani jednu korunu od roku 2022 (prokázáno výslechem manželky). , jméno FO, uznal otcovství k nenarozenému dítěti manželky čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem dne , datum, (prokázáno čestným prohlášením ze dne , datum, ).Soud nevyslechl manžela za použití § 389 odst. 1 z. ř. s. za situace, že tento byl řádně ve věci předvolán, což potvrdila i manželka s tím, že s ním o jednání komunikovala. Doložením komunikace přes telefon vyplynulo, že manžel o jednání ví a nechce se k jednání dostavit.Po právní stránce hodnotil soud věc takto:Podle čl. 110 odst. 1 zákona o rodině (rodinného zákoníku) Ukrajiny z 10. 1. 2002 č. 21-22, ve znění pozdějších předpisů, může podat návrh na rozvod jeden z manželů.Podle čl. 110 odst. 2 téhož zákona žalobu o zrušení manželství (rozvod) nelze podat během těhotenství manželky a jeden rok po narození dítěte, s výjimkou případů, kde se jeden z manželů dopustil protiprávního jednání, které obsahuje znaky trestného činu proti druhému manželskému partnerovi nebo dítěti.Podle čl. 110 odst. 3 téhož zákona manžel a manželka mají právo podat žalobu o zrušení manželství(rozvod) během těhotenství manželky, pokud je otcovství počatého dítěte uznáno jinou osobou.Podle čl. 111 odst. 1 téhož zákona soud použije k zachování manželství přiměřená opatření, pokud to není v rozporu s morálními zásadami společnosti.Podle čl. 112 odst. 1 citovaného zákona soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle odst. 2 čl. 112 může soud manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí a tyto okolnosti mají podstatný význam.Soud má za to, že vztahy manželů jsou natolik rozvráceny, že jejich další soužití není možné a nelze na účastnících spravedlivě požadovat, aby se pokusili o obnovu svého manželství, zejména po zjištění učiněném soudem, že je vztah manželů natolik nefunkční, že manželka se odstěhovala z důvodu domácího násilí a má již i nový vztah a očekává potomka s jiným mužem, rovněž vztahy otce a syna jsou natolik narušeny, že rozvod manželů není v rozporu se zájmem jejich nezletilého syna. Obnovení manželského soužití za takové situace nelze očekávat, a proto soud manželství účastníků rozvedl. Přihlédl přitom k tomu, že zájmy nezletilého syna manželů jsou chráněny rozhodnutím zdejšího soudu v opatrovnickém řízení, v němž byly upraveny poměry nezletilého Matvii ve vztahu k rodičům do budoucna pro dobu po rozvodu jejich manželství.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.