24 C 339/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, a částky , částka, a zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že s žalovanou dne , datum, distančním způsobem, prostřednictvím stránky www.flexifin.cz, uzavřel smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázal žalované poskytnout úvěr do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaná se jej zavázala smluveným způsobem splácet, kdy první splátka byla splatná , datum, a konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalované byl převodem na bankovní účet vyplacen úvěr ve 3 platbách v celkové výši , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou denních splátek, žalobce proto smlouvu e-mailem z , datum, k témuž dni vypověděl, čímž se stal úvěr zcela splatným. Žalobce doplnil, že žalovaná splatila na jistinu celkem , částka, s tím, že částky zaplacené žalovanou byly v souladu s VOP započítány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a teprve poté na úhradu jistiny, resp. v případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu jednotlivé splátky. Žalobce proto touto žalobou výslovně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, a dále zaplacení poplatku za tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvních poplatků za služby „klidné spaní“ ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, a zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky , částka, ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do zaplacení; případně se domáhá zaplacení jistiny úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že u žalované zjistil informace o počtu členů jeho domácnosti, o příjmech (, částka, měsíčně) a výdajích žalované, žalovanou lustroval v příslušných databázích a posouzení její úvěruschopnosti provedl dále podle interní metodiky schválené ČNB.2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.3. Soud věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho právní zástupkyně, kteří se z jednání omluvili, a v nepřítomnosti žalované, která se nedostavila bez omluvy.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce a žalovaná (jejíž totožnost byla ověřena přes ID bankovní identitu) uzavřeli prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec do výše , částka, ; úroky činily 0,933 % denně, úroky za tranši úvěru činily 1,99 % z čerpané částky; žalovaná se úvěr zavázala splácet spolu s poplatky, úroky a dalšími platbami dle smlouvy ve smluvených splátkách (zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně sazebníku, základních informací o spotřebitelských úvěrech, souhlasu o zpracování osobních údajů, všeobecných obchodních podmínek žalobce, předpisu denních splátek). Žalobce žalované dle dané smlouvy na její bankovní účet vyplatil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a , datum, částku , částka, (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobce e-mailem z , datum, danou smlouvu vypověděl z důvodu prodlení se zaplacením splátek a vyzval žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky , částka, včetně úroků z prodlení a smluvních pokut.5. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením výše uvedené smlouvy o úvěru soud z žalobcem předložených důkazů pouze zjistil, že na hlavičkovém papíře žalobce (bez uvedení data a osoby vyhotovující danou listinu) byla uvedena informace, že měl být v souladu s pravidly žalobce a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, (viz identifikované příjmy) a že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou (v domácnosti ve které žije sama) měla činit , částka, a výdaje na půjčky a bydlení , částka, a další nezbytné výdaje , částka, a ostatní zbytné výdaje , částka, (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti).6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když navržený důkaz výpisem z účtu žalované k doložení zaslání zapůjčených částek považoval soud za nadbytečný, neboť vyplacení daných částek bylo prokázáno přehledem bankovních transakcí. Jiné důkazy ve věci nebyly navrhovány. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).9. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud má po provedeném dokazování za zcela prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřeli ve smyslu § 2395 o.z. a násl. dne , datum, smlouvu o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve formě revolvingového úvěrového rámce do výše , částka, a žalovaná se takto poskytnutý úvěr zavázala splatit ve stanovených splátkách včetně úroků, poplatků, smluvních pokud dle smlouvy. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalované byla vyplacena ve třech platbách částka ve výši , částka, .11. Soud se v daném případě s ohledem na znění ust. § 87 zákona dále zabýval tím, zda žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalované, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.12. Soud předně uzavřel, že v žalobě jsou sice uvedena tvrzení ohledně toho, jak konkrétně měla být před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, avšak tyto skutečnosti nebyly prokázány žalobcem předloženými důkazy, když zejména soudu nebyly předloženy ani např. výpisy z účtů žalované ani jakékoli jiné listiny fakticky dokládající skutečnou výši příjmů (a výdajů) žalované. V řízení byly k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované předloženy pouze nepodepsané a nedatované listiny na hlavičkovém papíře žalobce s informací, že měsíční příjem (ověřený čistý) žalované měl být , částka, a že žalovaná sama tento svůj příjem měla uvádět ve výši , částka, . Soud tak uzavřel, že pouze z těchto nedatovaných a nepodepsaných listin nelze vzít nijak za prokázané, že se jedná o tvrzení žalované, resp. není vůbec seznatelné, kdo a odkud tyto informace čerpal, či zda vůbec a jak konkrétně ověřil jejich správnost. Žádným způsobem pak nebylo ani tvrzeno ani prokázáno ověření výdajové stránky poměrů žalované. Soud tak uzavřel, že žalobce v řízení řádně netvrdil (zejména kdo a jak ověřil tvrzené příjmy žalované před uzavřením úvěrové smlouvy) a dále vůbec neprokázal, že by před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečným způsobem zkoumal faktickou úvěruschopnost žalované, zejména co do jejích výdajů. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání poučen dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Žalobce tak postupoval v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, pročež je výše uvedená úvěrová smlouva neplatná dle § 87 zákona.13. Žalobce by tak měl v daném případě nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny úvěru. V tomto rozsahu však soud dále uzavřel, že sice v řízení bylo prokázáno, že žalované byla dle smlouvy vyplacena jistina ve výši , částka, , avšak nebylo řádně ani tvrzeno natož prokázáno, jako