31 C 19/2026-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala výše uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (Emmas , právnická osoba, .) dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , IBAN, , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena podle metodiky schválené ČNB, žalobkyně dále prověřila databáze a registry (CNCB, NRKI a BRKI), insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí a vycházela z žalovaným uvedených údajů o příjmu (, částka, ). Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr do 30 dní od poskytnutí finančních prostředků. Této povinnosti však nedostál. Žalobkyně tak požaduje částku , částka, sestávající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a úroku stanoveného dle smlouvy ve výši , částka, . Dlužná částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu a žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.4. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá následující skutkový stav: žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , IBAN, /818278, na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, . Druh úvěru byl sjednán jako spotřebitelský, bezúčelový, výše RPSN byla 1264,22 %, úrok , částka, . (zjištěno ze smlouvy a spotřebitelském úvěru 7. 8, 2024) Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, měsíční příjem žalovaného byl , částka, (zjištěno z dokumentu úvěruschopnost klienta). Žalobkyně vyplatila na účet žalovaného dne , datum, částku ve výši , částka, (zjištěno z autorizace ověření totožnosti, potvrzení o bankovních transakcích). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, vč. seznamu pohledávek). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ) Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala, avšak žalovaný neuhradil ničeho, což nikterak nesporoval (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , vč. doručenky).5. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný tyto ani přes výzvy žalobkyně ve stanovené době nevrátil.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 věta prvá o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit, což však neučinil. Žalovaná částka se skládá z jistiny , částka, , dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a úroku stanoveného dle smlouvy ve výši , částka, . Jelikož žalovaný žalobkyni na tuto částku dosud nezaplatil ničeho, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak v souladu s § 2395 an. o. z. , tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Odměna právní zástupce byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne , datum, ). )10. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.