20 C 283/2019-59 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky 7 744 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu škody vzniklé v důsledku výkonu exekuční činnosti žalovaného. Dle žalobních tvrzení byl žalovaný dne [datum] na podkladě vydaného rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi ve věci sp. zn. [spisová značka] pověřen vedením exekuce proti povinné [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen jako„ Povinná“). V rámci předmětného exekučního řízení vydal proti Povinné dne [datum rozhodnutí] exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], jímž nařídil provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela [příjmení], tj. z účtu žalobce. To však i přesto, že v předmětném exekučním řízení byla vymáhána pohledávka, která vznikla před uzavřením manželství (na podkladě úvěrové smlouvy ze dne [datum]), a tedy nespadá do společného jmění manželů. Následně Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] rozhodl, že žalovaným vydaný exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] byl vydán v rozporu se zákonem, resp. že v dané věci žalovaný nebyl oprávněn postihnout též majetek žalobce coby manžela Povinné, a tedy že jakákoli blokace jeho účtu, k níž v důsledku vydaného exekučního příkazu došlo, byla nezákonná. Okresním soudem v Břeclavi bylo však vysloveno, že ač měl žalobce plný úspěch ve věci, nárok na náhradu nákladů řízení mu nelze přiznat, neboť k pochybení došlo v důsledku porušení zákonných ustanovení soudním exekutorem, tedy žalovaným, na čemž však oprávněný z exekuce neměl žádný podíl. Přitom bylo konstatováno, že by bylo v dané věci nespravedlivým uložit oprávněnému z exekuce, aby žalobci jím vynaložené náklady nahradil. Ačkoliv se v předmětném exekučním řízení žalobci podařilo prokázat, že postup žalovaného nebyl v souladu se zákonem, vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl účastníkem původního řízení, nebylo možné mu v daném řízení uložit povinnost nahradit žalobci účelně vynaložené náklady za účelem bránění svých práv. Žalobci tak vznikla škoda, která má původ v činnosti žalovaného coby soudního exekutora a která je představována náklady na právní zastoupení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozsahu dvou úkonů právní služby po 2.900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, doplnění návrhu na zastavení exekuce), 2x režijního paušálu po 300 Kč a částky ve výši 1 344 Kč odpovídající DPH v zákonné výši. Žalobce se ještě před podáním této žaloby pokoušel danou věc vyřešit smírně, když s tímto záměrem zaslal dne [datum] žalovanému přípis nazvaný jako„ Výzva k úhradě způsobené škody, předžalobní upomínka“. Na předmětný přípis žalovaný reagoval odmítavě a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť nesouhlasí s žalobcem, že mu svým jednáním způsobil škodu. Žalovaný vydal exekuční příkaz na exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela Povinné (žalobce) u peněžního ústavu pod č.j. [číslo jednací]. Proti předmětnému exekučnímu příkazu podal žalobce dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce. Jelikož soudní exekutor neshledal důvody, pro které by mělo být návrhu žalobce vyhověno, postoupil jej v souladu s § 55 odst. 1 exekučního řádu k rozhodnutí exekučnímu soudu (Okresnímu soudu v Břeclavi). Okresní soud v Břeclavi rozhodl o podaném návrhu na částečné zastavení exekuce v rámci usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že zastavil exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobce, která byla nařízena jednak příkazem č. j. [číslo jednací] a jednak příkazem č. j. [číslo jednací], přičemž náhradu nákladů žalobci nepřiznal. Usnesení nabylo právní moci, když proti němu nebylo podáno odvolání. Žalovaný uvádí, že nárok na náklady řízení lze přiznat, pokud účastníkovi nebyly přiznány v předešlém řízení. O nákladech řízení však rozhodováno bylo, byť nebyly žalobci přiznány, čímž vznikla překážka věci rozsouzené. I kdyby soud dospěl k závěru, že žalovaný v exekučním řízení pochybil a škodu žalobci způsobil, tak jím uplatněnou škodu za poskytnutí právních služeb advokátem si měl a mohl uplatnit v exekučním řízení, včetně podání odvolání proti usnesení pod č.j. [číslo jednací]. Jelikož žalobce nepodal odvolání proti uvedenému usnesení, nevyužil všechny prostředky, které mu zákon přiznává. Uvedené žalovaný podpořil odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR vztahující se k řízení o vylučovací žalobě, např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. III. ÚS 3473/11. 3. Po skutkové stránce bylo prokázáno, že žalovaný zahájil v roce 2017 jako pověřený exekutor řízení sp. zn. [spisová značka] k vymožení pohledávky 7 200,17 Kč vůči Povinné, jejímž manželem je od roku [datum] žalobce, a to pro pohledávku z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] (viz usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Na bankovní účet vedený na jméno žalobce u [právnická osoba], byla dne [datum] žalovaným nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu v částce 31 948,16 Kč (viz exekuční příkaz ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla žalovaným na bankovní účet vedený na jméno žalobce u [právnická osoba], nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu v částce 32 026,95 Kč (viz exekuční příkaz ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Dále bylo prokázáno, že Okresní soud v Břeclavi pravomocně ke dni [datum] zastavil exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobce provedenou na základě exekučních příkazů žalovaného ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], neboť v exekučním řízení zahájeném v roce 2017 měl žalovaný postupovat podle § 42 odst. 1 exekučního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013, když pro pohledávku za Povinnou, která vznikla před uzavřením manželství Povinné a jejího manžela (žalobce) a současně před 1.1.2014, tj. před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nelze vést exekuci na majetek Povinné ve společném jmění Povinné a jejího manžela (žalobce) nebo majetku, který se za takový majetek pro účely exekučního řízení považuje. Ve výroku III. exekuční soud rozhodl o nákladech řízení tak, že náklady řízení o částečném zastavení exekuce žalobci nepřiznal, a to z důvodu hodných zvláštního zřetele dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (viz usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Proti usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nebylo podáno odvolání a usnesení nabylo právní moci dne [datum] (viz usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Žalobce byl v řízení u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] zastoupen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], kterému dne [datum] uhradil částku 8 500 Kč za právní služby (viz usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a příjmový daňový doklad). Žalobce žalovanému zaslal dne [datum] předžalobní upomínku (viz výzva k úhradě způsobené škody, předžalobní upomínka a dodejka). 4. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci. 5. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ EŘ“), nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů tím není dotčena. Dle odstavce druhého cit. ustanovení, exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Dle odstavce třetího cit. ustanovení, povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena. 6. Podle § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“), za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Dl