7 C 216/2017-146 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 6. 2017 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 354 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2017 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí na adrese [adresa], a to budovy [adresa] na pozemku stp. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Spoluvlastnický podíl žalobce činí 9/20 ve vztahu k celku a spoluvlastnický podíl žalované 11/20 a jsou provozovány jako [anonymizováno]. Zařízení [anonymizováno] je v podílovém spoluvlastnictví účastníků a to id. 1/2. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná od roku [rok] uvedené nemovitosti užívá výlučně sama pro své podnikání, přičemž žalobci náleží náhrada za užívání nemovitostí, včetně věci movitých, žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, za které je povinna poskytnout žalobci jako podílovému spoluvlastníku peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Žalobce poukázal, že uplatňoval nárok na vydání bezdůvodného obohacení za předchozí období, o kterém bylo již rozhodnuto v několika předchozích řízeních. Touto žalobou žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum]. Žalobce s ohledem na znalecké posudky, které již byly vypracovány v předchozích řízeních, má za to, že bezdůvodné obohacení činí částku 24 000 Kč měsíčně, za 20 měsíců pak jde o částku 480 000 Kč. K výzvě právního zástupce žalobce žalovaná uhradila dne [datum] částku 126 000 Kč, dluží tak částku žalovanou 354 000 Kč. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy mělo být bezdůvodné obohacení na základě výzvy před podáním žaloby žalobci vydáno. Podáním ze dne 17. 4. 2018 sdělil, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 345/2014 byl proveden ohledně výše bezdůvodného obohacení znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], který ocenil obvyklé nájemné za využívání hotelu včetně zařízení částkou 25 200 Kč měsíčně, původně žalobce požadoval částku 24 000 Kč měsíčně, rozdíl dle uvedeného znaleckého posudku činí 1 200 Kč měsíčně, tedy celkem o 24 000 Kč více než původně požadoval, proto požaduje od žalované bezdůvodné obohacení ve výši 369 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. 2. Žalobou došlou soudu dne 15. 7. 2018 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 352 800 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se bezdůvodně obohatila, neboť užívala nemovitosti, [anonymizováno] v obci [obec], nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by žalobci za užívání hradila jakoukoliv částku. Žalobou žalobce uplatňuje nárok na zaplacení částky 352 800 Kč za období od [datum] do [datum], tedy celkem za 14 měsíců po 25 200 Kč jde o částku žalovanou. Usnesením z 14. 9. 2018 soud spojil uvedené řízení vedené pod sp. zn. 13 C 225/2018 s řízením vedeným pod sp. zn. 7 C 216/2017 ke společnému řízení s tím, že nadále bude vedeno pod sp. zn. 7 C 216/2017. 3. Žalobou došlou soudu dne 6. 9. 2019, vedeno pod sp. zn. 13 C 282/2019, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 351 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se bezdůvodně obohatila užíváním výše uvedené nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu, když žalobci za užívání ničeho nehradila, takže žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení vzniklé za období od [datum] do [datum], tedy za 15 měsíců po 23.400Kč požaduje 351 000 Kč. Usnesením z 19. 11. 2019 soud spojil tuto věc ke společnému projednání s věcí vedenou pod sp. zn. 7 C 216/2017, řízení nadále vedeno pod sp. zn. 7 C 216/2017. 4. Po vypracování znaleckého posudku v tomto řízení celkem žalobce požadoval zaplacení částky 1 220 419,30 Kč ve znění žalobního petitu soudem připuštěného při jednání dne [datum]. 5. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem uznávala co do důvodu, avšak nikoli co do výše částky žalobcem požadované, výše spoluvlastnických podílů mezi účastníky byla nesporná. Žalovaná nesouhlasila se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] s tvrzením, že vycházela ze stanoviska realitní kanceláře a výše nájemného má být řádově 7 000 Kč, proto také ve smyslu uvedené částky uhradila žalobci dne [datum] částku 126 000 Kč (Uvedená platba již byla v žalobě zohledněna.) Žalovaná poukazovala také na to, že v posledním období je problematické pronajímat a ceny se oproti předchozímu období značně snížily. Žalovaná jako svoji procesní obranu uplatnila zápočet ve výši podílu žalobce [číslo] z částky 186 900 Kč, tj. 84 105 Kč, s tím, že uváděnou částku zaplatila za nejnutnější práce související s údržbou a správou nemovitostí, zejména pokud šlo o neodkladnou havarijní záležitost, o čemž žalobce předem informovala. Ve vztahu k věcem movitým tvořícím zařízení [anonymizováno] uvedla, že v mezidobí z důvodu amortizace většinu musela nahradit novými, tedy pořídit nové, které jsou již v jejím výlučném vlastnictví. (V průběhu řízení se účastníci ohledně věcí movitých tvořících zařízení hotelu dohodli.) 6. Soud doplnil řízení znaleckým posudkem, který vypracovala [celé jméno tlumočnice], znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Ze závěru znaleckého posudku soud vzal za prokázané, že místně obvyklé nájemné budovy provozované jako [anonymizováno], která je součástí pozemků v obci [obec] za sporné období od [datum] do [datum] činí celkem 2 992 043 Kč, přičemž znalkyně specifikovala jednotlivá období. Tedy podílu žalobce v rozsahu [číslo] odpovídá částka 1 346 419,30. (Žalovaná před podáním žaloby zaplatila 126 000 Kč) Ve svém posudku dále uvedla, že má za to, že existují okolnosti, které mají význam pro rozhodnutí ve věci a těmi jsou vyčíslení výnosů z nájemného jako čistého příjmu pronajímatele, pro období požadovaná soudem, přičemž čisté nájemné za období od [datum] až [datum] vyčíslila částkou 709 645 Kč. Znalkyně v rámci svého výslechu uvedla, že nájemné sestává jednak z nákladového nájemného, což jsou náklady vynaložené pronajímatelem, který zpravidla bývá odlišný od vlastníka nemovitosti, což není posuzovaný případ. Pronajímatel pak musí hradit veškeré náklady spojené s provozem nemovitosti, které jsou poníženy o nájemné hrazené nájemcem. Čistým ziskem pronajímatele jsou pak vynaložené náklady spojené s provozem nemovitosti po odečtení nájemcem placeného nájemného, tedy v posuzovaném případě za situace, kdy žalovaná hotel provozuje, z provozu hotelu získává zisk, který je ponížen o vynaložené náklady. Částka uvedená ve výši 709 645 Kč je částkou, která představuje výnos z nájemného jako čistého příjmu pronajímatele, což se vztahuje k posuzovanému případu, kdy hotel je provozován žalovanou jako spoluvlastníkem a nikoli na základě nájemní smlouvy. 7. Žalobce požadoval, aby soud vycházel z částky stanovené znalkyní za předmětné období ve výši 2 992 043 Kč, přičemž z této částky žalobci náleží 9/20 odpovídající spoluvlastnickému podílu, tj. částka 1 346 419,30 Kč. Na úhradu této částky žalovaná zaplatila na období od [datum] do [datum] částku 126 000 Kč, proto žalobce požaduje po zohlednění zaplacené částky rozdíl ve výši 1 220 479,30 Kč s příslušenstvím, které se odvíjí od výzev žalobce žalované k zaplacení. Poukázal, že žalovaná v průběhu řízení v rámci své obrany procesní, kdy uplatnila započtení nákladů v souvislosti se správou a údržbou [anonymizováno], tak výši těchto nákladů neprokázala přes poučení soudem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne 1. 11. 2019. 8. Žalovaná žádala, aby soud přiznal žalobci částku 193.340,25 Kč, představující 9/20 z částky 709 645 Kč, tj. 319.340,25Kč, od které je třeba odečíst jí zaplacenou částku 126 000 Kč. Znalkyní uvedená částka 709 645 Kč dle znaleckého posudku představuje faktický čistý příjem žalované z provozování hotelu. Žalovaná odkázala ve svém stanovisku na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1499/2006 s odůvodněním, že v daném případě nelze za bezdůvodné obohacení, které má být vydáno žalobci jako vlastníku 9/20 předmětných nemovitostí, považovat obvyklé nájemné, neboť žalobce o nemovitosti nepečuje a ničím na ně nepřispívá, jakkoli se finančně nepodílí, přičemž ze zákona má nejenom práva ale i povinnosti. 9. V projednávané věci soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí v obci [obec], kterou užívá žalovaná a provozuje zde [anonymizováno], a to žalobce v rozsahu i.d. 9/20 a žalovaná i.d. 11/20. jsou bývalí manželé. Již dříve byly vedeny spory o vydání bezdůvodného obohacení požadovaného žalobcem na žalované z titulu jejího užívání nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V této věci, resp. věcech spojených ke společnému projednání, vyzval žalobce před podáním žaloby žalovanou k zaplacení částky 453 600 Kč za období od [datum] do [datum], a to do [datum], požadoval za neužívání nemovitostí i věcí movitých tvořících zařízení hotelu 25 200 Kč měsíčně. Ž