10 C 399/2019-131 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 12. 2019 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 9. 2017 žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným jako s dlužníkem smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka finanční částky 400 000 Kč, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti, ve splátkách nejpozději do 31. 12. 2017. Podle čl. I. smlouvy měla půjčená částka představovat 10% podíl ve společnosti, kterou bude žalovaný zakládat a jejímž předmětem činnosti bude poskytování služeb v oblasti pánského stříhání a holení s tím, že v čl. II. smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný nejpozději do 31. 12. 2018, zapíše žalobce do společnosti 10% podílem jako společníka s tím, že pokud tak neučiní, je žalovaný povinen k 31. 12. 2018 uhradit žalobci částku 400 000 Kč. V čl. V. smlouvy účastníci sjednali, že veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou řešit v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb. v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem určeným [právnická osoba], [IČO], kdy tato rozhodčí doložka je neplatná, když navíc [právnická osoba] nepřijímá poštovní zásilky. Na základě smlouvy o půjčce žalobce dne 1. 12. 2017 poskytl žalovanému částku 180 000 Kč, jejíž převzetí žalovaný potvrdil svým podpisem na příjmovém dokladu, žalovaný uvažovanou obchodní společnost s 10% obchodním podílem pro žalobce nezaložil a žalobce žalovanému již další peněžní částky nevyplatil. I když smlouva o půjčce ze dne 1. 9. 2017 výslovně odkazuje na v té době již neplatný právní předpis, je tato smlouva platným právním jednáním a proto pokud žalovaný dne 1. 12. 2017 převzal první splátku zápůjčky ve výši 180.000 Kč a nesplnil svůj závazek nejpozději do 31. 12. 2018 založit obchodní společnost s 10% obchodním podílem žalobce, byl povinen tuto částku do 21.12.2018 žalobci vrátit, a to bez ohledu na to, že k témuž datu žalobce žalovanému neposkytl další splátky do celkové částky 400 000 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k vrácení částky 180 000 Kč ve lhůtě šesti týdnů od doručení výzvy, na tuto výzvu žalovaný reagoval zprávou SMS zaslanou právnímu zástupci žalobce, ve které projevil zájem o zaplacení dluhu ve splátkách. Na souhlasné vyjádření žalobce se splátkami však již nereagoval. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok zcela neuznal a navrhl její zamítnutí s odůvodněním, že danou částku od žalobce neobdržel, žalobcem přeložený příjmový doklad ze dne 1. 12. 2017 žalovaný nevyplnil a nepodepsal s tím, že podpis na předmětném příjmovém dokladu není podpis žalovaného, což lze zjistit podle ostatních podpisů žalovaného na jiných dokumentech založených ve spisu (např. smlouva o půjčce, kopie občanského průkazu), které vypadají zcela odlišně a dále též podle toho, že daný podpis neodpovídá vzhledu jeho podpisu v této době, kdy žalovaný se totiž až do roku 2019 podepisoval pouze písmenem L ale od roku 2019 však svůj podpis změnil a podepisuje se vzájemně se překrývajícími písemný L a V, tedy svými iniciály s tím, že dále lze falešnost poznat podle toho, že má jít o doklad z roku 2017, ale podepsaný ve stylu, který začal žalovaný používat až v průběhu roku 2019, nicméně ani tomuto podpisu není tento podpis moc podobný, když základní prvky podpisu jsou odlišné na první pohled. Žalovaný si sice od žalovaného půjčil peníze, avšak z jiného titulu, jednalo se o 3 x 13 500 Kč, celkem 40 500 Kč, a to na zaplacení nájmu za měsíce červenec, srpen a září roku 2017, kdy tyto peněžní prostředky si žalovaný půjčil v měsíci červenec, srpen a září 2017 a větší část z těchto prostředků již žalovaný žalobci vrátil, a to tak, že 25 000 Kč z půjčené sumy vrátil žalobci přímo v několika splátkách v penězích a zbylou část ve výši 15 500 Kč vrátil žalobci minimálně částečně tím, že jej po dobu dvou měsíců zcela zdarma týdně stříhal a barvil ve svém salonu, kdy za jedno obyčejné stříhání si účtuje 850 Kč s tím, že žalobce však u žalovaného nebyl pouze několikrát stříhán, ale též barven. Pokud tak existuje nějaký dluh mezi žalobcem a žalovaným, může jeho výše dosahovat maximálně 15 500 Kč, nicméně musí být ponížen o jím bezplatně poskytnuté holičské služby žalobci, a to minimálně ve výši cca 12 000 Kč. Ať už ale případně žalovaný dluží žalobci jakoukoli částku z peněz mu půjčených na uhrazení nájmu v roce 2017, je tato případná pohledávka v tuto chvíli již promlčena. Žalovaný si tedy od žalobce na základě jím tvrzené smlouvy o půjčce žádné peněžní prostředky nepůjčil. V prosinci 2017 nebyl ani důvod, aby si cokoliv půjčoval, kdy to byl žalobce, který se chtěl připojit do podnikání, žalovaný žalobce k ničemu nepotřeboval, měl vybudovanou značku, byl známý, renomovaný holič s tím, že ani dle smlouvy, kterou předložil žalobce, se nemělo jednat o půjčku, když žalobce chtěl mít podíl ve společnosti žalovaného a bylo dohodnuto, že mu poskytne částku 400 000 Kč do konce roku 2017 a za to obdrží 10 % podíl ve společnosti. Jelikož žalobce svůj závazek ze smlouvy nesplnil, měl povinnost od 1. 1. 2018 uhradit žalovanému úroky z prodlení a dále měl povinnost mu nahradit náhradu škody. 3. V projednávané věci soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z kopie listiny nazvané jako Smlouva o půjčce podle § 657 a násl. občanského zákoníku soud zjistil, že je datována 1.9.2017, jako věřitel je uveden žalobce, jako dlužník je uveden žalovaný. Podle článku I. Smlouvy, věřitel půjčuje dnem uzavření smlouvy dlužníkovi na jeho žádost finanční částku ve výši 400 000 Kč a tento uvedeným podpisem stvrzuje převzetí této finanční částky. Půjčka bude věřitelem vyplacena v hotovosti a to ve splátkách, avšak nejpozději do 31.12.2017. Půjčka slouží jako podíl ve firmě, kterou dlužník bude zakládat a to nejpozději do 31.12.2018 [ulice] společnost bude poskytovat služby v oblasti pánského stříhání a holení ([příjmení] shop). Půjčka slouží jako 10 % podíl ve firmě. Podle článku II. Smlouvy, dlužník se zavazuje věřiteli, že nejpozději do 31.12.2018 zapíše věřitele do společnosti s podílem 10 % jako společníka. Pokud tak neučiní, vzniká dluh a ušlý zisk. V daném případě je povinen dlužník ke dni 31.12.2018 uhradit částku ve výši 400 000 Kč. Ke smlouvě o půjčce bude také vystavena směnka vlastní, která bude sloužit v případě, že žalovaný porušil článek I. nebo článek II. Účastníci se dále dohodli, že v případě prodlení dlužníka s vrácením půjčené finanční částky, tento bude povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné finanční částky. Podle článku IV. Smlouvy, účastníci prohlašují, že si smlouvu před podpisem přečetli, shledali, že její obsah přesně odpovídá jejich pravé vůli a zakládá právní následky, které svým jednáním sledovali, a proto níže, prostou omylu lsti a tísně jako správnou podepisují. V článku V. si účastníci sjednali rozhodčí doložku. Smlouva obsahuje podpisy, které však nejsou úředně ověřené. 5. Z listiny nazvané Směnka vlastní soud zjistil, že je datována 1.9.2017 výstavcem [celé jméno žalobce] s akceptací [celé jméno žalovaného] a je v ní uvedeno, že žalovaný zaplatí za směnku částku 400 000 Kč dne 31.1.2018. 6. Z příjmového pokladního dokladu č. 2017 ze dne 1.9.2017 bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] přeškrtnuto jménem [celé jméno žalovaného], částka bez DPH 65 000 Kč, včetně DPH 650 000 Kč, s účelem platby Smlouva o půjčce, slovy šedesátpěttisíc korun českých, přijato od [celé jméno žalobce] a dva podpisy. 7. Z příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že dodavatel [celé jméno žalovaného] přijal od [celé jméno žalobce] dne 1.12.2017 za účelem platby půjčka, částku 180 000 Kč. 8. Soud nedoplňoval dokazování znaleckým posudkem, aby znalec posoudil, zda parafa na listinách je podpisem žalovaného či nikoliv, neboť s ohledem na žalobní tvrzení žalobce i předložené listiny považuje soud vypracování znaleckého posudku za zcela nadbytečné. Na jednání soudu konaném dne 21.9.2021 se žalobce ani jeho právní zástupce nedostavili, ač byli řádně a včas obeslání a soud jim proto nemohl dát poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. Zejména když z listinných důkazů nevyplývá, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce. A pokud tedy žalobce tvrdí, že smlouva o půjčce mezi účastníky uzavřena byla, tedy by musel navrhnout důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, což zatím neučinil. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Listinu nazvanou Smlouva o půjčce podle § 657 a násl. občanského zákoníku ze dne 1. 9. 2017 nelze hodnotit jinak, než jako neplatný právní úkon, když základní rozpor spatřuje soud v tom, že v článku 1 listiny je uvedeno, že je poskytnutá půjčka v hotovosti ve výši 400 000 Kč a další odstavec říká, že bude poskytnuta ve splátkách do 31. 12. 2017. Oba dva odstavce jsou v přímém rozporu a již tato skutečnost činí listinu neplatným právním úkonem. Odstavec 3 smlouvy naopak popírá funkci smlouvy o půjčce, když je zde uvedeno, že částka má sloužit jako podíl v zakládající firmě. V takovém případě by se ale nemohlo jednat o půjčku. Da