18 C 292/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované (dále jen„ žalovanému“) uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 836 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného, které byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli, jenž pohledávku postoupil žalobkyni. Žalovaná strana se k žalobě k výzvě soudu nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně). Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle § 157 odst. 4 o. s. ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalovaným byla s účinností ode dne 24. 1. 2020 uzavřena pojistná smlouva č. 4819577689, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [registrační značka], [VIN]. Na základě pojistné smlouvy pojišťovna poskytovala sjednané služby, avšak žalovaný pojistné ve výši 2 836 Kč za období do zániku pojistné smlouvy ke dni 19. 4. 2020 řádně neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně pojišťovnou coby postupitelem postoupena žalobkyni jako postupníkovi, postoupení bylo žalované oznámeno předžalobní výzvou, zaslanou doporučenou poštou. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce tak, že mezi pojišťovnou a žalovaným byla uzavřena smlouva pojistná § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Na základě smlouvy vzniklo pojišťovně právo na zaplacení pojistného. Pojišťovna následně svou pohledávku za žalovaným postoupila, ve smyslu § 1879 o. z., na žalobkyni. Žalobkyně se tak právem domáhá po žalované zaplacení dluhu ze smlouvy o pojištění. Pokud žalovaná strana neuhradila splatné pojistné, ocitla se v prodlení a je proto povinna dluh žalobkyni zaplatit spolu s úrokem z prodlení, jehož výše ve smyslu § 1970 o. z. odpovídá § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.