19 C 236/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 27.1.2021 domáhala po žalované straně zaplacení částky 6 429 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku ad I. tohoto rozsudku, z titulu dlužného pojistného. Žalovaný se k žalobě k výzvě soudu nevyjádřil. Předtím, než bylo ve věci jednáno, vzala žalobkyně žalobu co do jistiny zpět, když uvedla, že žalovaný dne 16.7.2021 uhradil žalobkyni částku 6 429 Kč, kterou žalobkyně zaúčtovala na úhradu jistiny dluhu. V rozsahu zpětvzetí žaloby soud řízení co do jistiny 6 429 Kč ve smyslu § 96 o.s.ř. výrokem I. zastavil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen dne 14.10.2021. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 8.9.2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla. Na základě pojistné smlouvy žalobce poskytoval sjednané služby, avšak žalovaný pojistné ve výši 6 429 Kč za období od 8.9.2018 – 10.12.2019 řádně neuhradil, když jistinu dluhu uhradil až dne 16.7.2021. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva pojistná podle § 2758 o.z., na základě níž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení pojistného. Pokud žalovaný neuhradil splatné pojistné, ocitl se v prodlení se zaplacením pojistného a je proto povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jehož výše ve smyslu § 1970 o.z. odpovídá ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě i ve zbývající části po částečném zastavení řízení vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 429 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu (zpětvzetí žaloby) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.