19 C 285/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 6

Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 1. 2. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zbytku peněžní částky složené v souvislosti s užíváním pokoje v bytě na adrese [adresa žalovaného]. Na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla věc po právní moci tohoto usnesení postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Po provedeném dokazování dospěl shora nadepsaný soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel s žalovaným ústní formou dohodu na užívání pokoje v bytě na adrese [adresa žalovaného], a to od prosince roku 2018 (dále jen„ Pokoj“). Žalobce následně žalovanému na začátku prosince roku 2018 složil v souvislosti s užíváním Pokoje peněžitou částku (kauci) ve výši 8 000 Kč na úhradu případných škod způsobených žalobcem, a dále postupně zaplatil žalovanému za měsíc prosinec 2018 a leden 2019, tedy za dobu, kdy žalobce [příjmení] užíval, dvakrát částku ve výši 8 000 Kč. Žalobce se poté na konci ledna roku 2019 na žádost žalovaného odstěhoval. Žalobce v souvislosti s jeho odstěhováním požadoval po žalovaném vrácení peněžité částky odpovídající poskytnuté kauci ve výši 8 000 Kč. Žalovaný po opakovaných urgencích ze strany žalobce dne 29. 4. 2019 vrátil žalobci částku ve výši 3 500 Kč, nicméně zbylou část, tj. 4 500 Kč žalovaný do tohoto okamžiku žalobci řádně nevrátil, byť je z písemné komunikace mezi žalobcem a žalovaným před okamžikem podání žaloby zřejmé, že žalovaný žalobci částku slíbil vrátit. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena formou ústní dohody smlouva o užívání pokoje v bytě na adrese [adresa žalovaného] § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) za úplatu v měsíční výši 8 000 Kč a žalobce žalovanému poskytnul v této souvislosti zálohu (kauci) ve výši 8 000 Kč na úhradu případných škod způsobených žalobcem v souvislosti s užíváním Pokoje. Smlouva mezi oběma účastníky byla ukončena ke konci ledna 2019, kdy se žalobce na žádost žalovaného z Pokoje vystěhoval. S ohledem na skutečnost, že došlo k ukončení smlouvy, nebyla sjednána žádná další ujednání týkající se složené peněžité částky (kauce) a žalovaný nijak neprokázal, že by mu byla způsobena škoda ze strany žalobce v souvislosti s užíváním Pokoje, došel soud k závěru, že ukončením smluvního vztahu mezi oběma účastníky vzniklo žalobci právo na vrácení peněžité částky v plné výši 8 000 Kč, poskytnuté žalobcem žalovanému na počátku prosince 2018. Pokud tedy žalovaný k 1. 2. 2019 nevrátil žalobci příslušnou peněžitou částku, resp. vrátil k 29. 4. 2019 jen její část ve výši 3 500 Kč namísto 8 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Žalovaný tak získal na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu neoprávněný majetkový prospěch odpovídající výši 4 500 Kč, ocitl se následkem nesplnění své povinnosti vrátit dlužnou částku v prodlení, je proto povinen žalobci zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, jehož výše ve smyslu § 1970 OZ odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal plně úspěšnému žalobci v souladu s jeho návrhem nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, odpovídající výši zaplaceného soudního poplatku. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.