27 C 99/2017-90 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 428 244 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dle zákona č. 131/2000 Sb. a obecně závazné vyhlášky Hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. má žalobkyně ve správě nebytový prostor [číslo] o výměře [výměra] nacházející se v [obec a číslo], v ulici [ulice a číslo], který dne 5. 11. 2014 pronajala žalované, za což žalovaná měla po dobu nájemního vztahu hradit pravidelné měsíční platby, a to nájemné ve výši 44 109 Kč a zálohy na služby s nájmem spojenými ve výši 8 271 Kč, celkem 52 380 Kč vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíc duben, který byl uhrazen pouze částečně, a dále za období června – prosince 2016 a ledna 2017 do vyklizení, tedy 21 029 Kč + 7 x 52 380 Kč a 40 555 Kč. 2. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že dne 5. 11. 2014 uzavřela nájemní smlouva, dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum], jejímž předmětem byl pronájem prostor sloužících k podnikání, jež jsou specifikovány v žalobě s tím, že předmět nájmu sloužil pro provozování maloobchodu s potravinami a smíšeným zbožím. Žalovaná uvedla, že výpovědí ze dne 28. 12. 2016 smlouvu vypověděla, a nájemní vztah tak byl ukončen k 31. 3. 2016. Žalovaná uvedla, že k tomuto dni provozovnu uzavřela, opustila ve stavu, v jakém ji dne 5. 11. 2014 převzala. V tomto směru odkázala na předávací protokol ze dne 24. 1. 2017 s tím, že tento protokol byl sepsán mezi [právnická osoba], s. r. o. a žalobkyní. V průběhu výpovědní lhůty v měsíci lednu 2016 žalovaná uzavřela se [právnická osoba], [anonymizováno] smlouvu o koupi závodu, jež se týká předmětu nájmu, kdy následně tuto smlouvu postoupila ke schválení žalobkyni, která přijetí žádosti potvrdila. Žalobkyně pak měla dne 25. 4. 2017 právnímu zástupci žalované sdělit, že smlouva o koupi závodu schválena příslušnou dislokační komisí nebyla, a zároveň [právnická osoba], [anonymizováno] dne 17. 5. 2017 ze strany bylo sděleno, že je třeba nemovitost vyklizenou předat správci. Žalovaná upozornila na to, že ke dni podpisu dodatku [číslo] k nájemní smlouvě převzala plně zařízenou a vybavenou provozovnu, kdy předchozí nájemní smlouva byla uzavřena s jiným nájemcem, a nebylo zřejmé, které vybavení v předmětných nebytových prostorách je ve vlastnictví žalobkyně a které bylo ve vlastnictví předchozího nájemce. Žalovaná namítla, že není věcně pasivně legitimována, neboť žalobkyně jednala s [právnická osoba], s. r. o. uzavřením nájemní smlouvy, byť k jejímu schválení nakonec nedošlo. Žalovaná namítla, že požadavek na zaplacení předmětné částky je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná uvedla, že podmínky smlouvy splnila a při předání předmětu nájmu byly na ní kladeny nároky, jež nevyplývaly z uzavřené smlouvy, a to ze strany správcovské firmy. Žalovaná uvedla, že kde dni 31. 3. 2017 prostor opustila, neboť dle čl. V bod 5 smlouvy bylo domluveno, že nájemce odevzdá vyklizený předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal. Žalovaná namítla, že nebyla řádně vyzvána před podáním žaloby k dobrovolnému splnění nároku žalobkyně. Žalovaná při jednání dne 11. 12. 2018 (č. l. 40 z rubu) uvedla, že obchod přestala v předmětných prostorách provozovat k 31. 3. 2016 a své věci v předmětných prostorách měla až do dne vyklizení dne 24. 1. 2017. K doplnění svých tvrzení po předchozím poučení ze strany soudu uvedla, že klíče odevzdala dne 22. 6. 2016, kdy tyto odevzdala paní [příjmení], a od té doby měla úmysl provozovnu dále nepoužívat, neboť odevzdáním klíčů paní [příjmení] ztratila nad prostorami veškerou dispozici. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Mezi stranami bylo nesporné, že dodatkem [číslo] k smlouvě o nájmu uzavřeným mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] byl žalované pronajat nebytový prostor označený [číslo] o výměře [výměra] v [obec a číslo], v ulici [ulice a číslo], za nájemné ve výši 44 109 Kč a záloh na služby s nájmem spojených ve výši 8 271 Kč. Uvedené vyplývá ze Dodatku k nájemní smlouvě o nájmu prostoru sloužícího k podnikání v úplném znění [číslo] ze dne [datum], dále z evidenčního listu [číslo]. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí (dálkové nahlížení) má soud za prokázané, že předmětná jednotka [číslo] je ve vlastnictví Hlavního města Prahy, s tím, že svěřenou správu nemovitostí má žalobkyně ([list vlastnictví], kat. úz. [část obce]). 6. Z přípisu žalobkyně ze dne 19. 5. 2016 označeného„ výzva k vyklízení nebytového prostoru“ má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala [právnická osoba], s. r. o. k vyklizení předmětných prostor nejpozději do 31. 5. 2016 a předání správcovské firmě. 7. V článku V, bodu 5 dodatku k nájemní smlouvě o nájmu prostoru sloužícího k podnikání v úplném znění, [číslo] se žalovaná zavázala odevzdat předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzala, nehledě na běžné opotřebení, pronajímateli v den, kdy nájem končí. V tomto ustanovení se strany též dohodly, že předmět nájmu je předán obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání jinak v přístupu do předmětu nájmu. Dle bodu 8 téhož článku, se žalovaná zavázala uhradit náhradu za nájemné a služby ve výši odpovídající nájemnému a službám dle této smlouvy, zvýšené o 10%. 8. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a právním zástupcem žalované ze dne 11. 7. 2016 vyplývá, že předmětné prostory užívala [právnická osoba], s. r. o. i žalovaná (e-mail z 11. 7. 2016 odeslaný v 9,04 hod.). Zároveň z této komunikace vyplývá, že právní zástupce žalované s žalobkyní v měsíci srpnu 2016 komunikoval ohledně řešení otázky, které movité věci nacházející se v předmětném prostoru jsou v majetku žalobkyně a jaké v majetku nájemce, a které je nutné vyklidit a které naopak nikoliv (e-mailová komunikace ze dne 17. 8. 2016, 16. 8. 2016, 4. 8. 2016). 9. Žalobkyně i žalovaný vypověděli nájemní vztah dne 28. 12. 2015 (přípis ze dne 28. 12. 2015 adresovaný právnímu zástupci žalované, emailová komunikace od právního zástupce žalovaného ze dne 28. 12. 2015). 10. Z protokolu ze dne 24. 1. 2017 vyplývá, že předmětné prostory byly žalobkyni předány [právnická osoba], [anonymizováno], jež byla zastoupena právním zástupcem žalované. Při účastnickém výslechu žalovaná uvedla, že neví, do kdy měla v předmětných prostorách své věci. Uvedla, že klíče v březnu 2016 při předání nechala na stole před lidmi, jejichž jména nezná. Žalovaná zároveň v účastnickém výslechu uvedla, že nájemné platila do října 2015. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] [jméno], jež je dcera žalovaná, nemá soud za prokázané ničeho, neboť svědkyně u předání klíčů přítomna nebyla. Svědkyně uvedla, že po té, co její matka nechala klíče při předávání, se již do obchodu nevrátila. Dále svědkyně uvedla, že po předání v obchodě byla a v obchodě bylo zboží, lednice a mrazáky. 11. K prokázání tvrzení žalobkyně o výši jejího nároku plynoucího z bezdůvodného obohacení za žalobkyní vymezené období žalobkyně navrhla vypracování znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce] má soud za prokázané, že obvyklé nájemné za duben roku 2016 činilo 45 054 Kč a za období června – prosince 2016 částku 315 378 Kč, za leden 2017 částku 45 377 Kč, celkem za žalobkyní specifikované období znalec určil obvyklou výši nájemného ve výši 405 909 Kč. 12. Z přípisů od správcovské [právnická osoba], [anonymizováno], adresovaných žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná byla minimálně jednou vyzvána k dobrovolné úhradě plateb za měsíce od dubna 2016 do listopadu 2016, kdy uvedená výzva byla žalované dne 28. 12. 2016 poslána na adresu uvedenou v evidenčním listu platnému ke dni 30. 3. 2017. 13. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná a to co do výše z naprosté většiny. 14. Po provedení právního hodnocení zjištěných skutkových okolností má soud za to, že nájemní vztah dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vznikl platně a účinně oboustranným podepsáním Dodatku k nájemní smlouvě o nájmu prostoru sloužícího k podnikání v úplném znění [číslo] dne [datum] a tento vztah trval až do uplynutí výpovědní doby, jež počala běžet na základě oboustranné výpovědi obou účastníků závazkového vztahu ze dne 28. 12. 2015, ve smyslu ustanovení § 2231 o. z. Nájemní vztah tak skončil ke dni 31. 3. 2016. 15. Při své účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že své věci měla v předmětných prostorách i po té, co odevzdala klíče a to až do vyklizení dne 24. 1. 2017. Žalovaná tak jednak neprokázala, že by vyklidila předmětné prostory dříve, dále že by klíče protokolárně předala, tak jak si strany smluvili ve smlouvě v čl. 5, pod bodem V. 16. Užíváním předmětných prostor od dubna roku 2016 až do 24. 1. 2017, žalovanou tím, že v nich měla i po skončení nájemního vztahu i nadále umístěné své věci, jak sama uvedla, vznikl žalované závazek z bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. a to ve výši, jež odpovídá výši obvyklého nájmu (srov. Nejvyšší soud 25 Cdo 2578/98 či 28 Cdo 3310/2018) 17. Výše obvyk