7 C 213/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku a to z titulu neuhrazeného nájemného. Žalobu odůvodnil tak, že se žalovanou uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na pronájem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] nacházející se na adrese [adresa]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 18 000 Kč měsíčně, zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 650 Kč měsíčně, tyto splatné vždy k 5. měsíci, za které se nájemné a služby hradí. Žalovaná neuhradila nájemné a služby za měsíc [anonymizováno] [rok] a za [anonymizována dvě slova] [rok] uhradila žalovaná pouze částku ve výši 10 000 Kč, kdy za tento měsíc zbylo uhradit částku ve výši 10 650 Kč. Žalobce požadoval kromě zaplacení dlužného nájemného a služeb v celkové výši 31 300 Kč dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužných částek. Žalobce požadoval zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku. Žalobce zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu. Žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil v žalobě. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v dané lhůtě nevyjádřila, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. na základě listinných důkazů, a to Nájemní smlouvy [datum], Předávacího protokolu k bytu ze dne [datum], Předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s informace o doručení, bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu na bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] nacházející se na adrese [adresa]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 18 000 Kč měsíčně splatné do 5. dne příslušného kalendářního měsíce. Zálohy za služby byly sjednány ve výši 2 650 Kč měsíčně splatné s nájemným. V nájemní smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Předmětná bytová jednotka byla předána žalované dne [datum]. Žalovaná neuhradila nájemné a zálohy za služby za měsíc [anonymizováno] [rok] a částečně za měsíc [anonymizováno] [rok], za který uhradila pouze část ve výši 10 000 Kč. Celková dlužná částka činí 31 300 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu. Žalovaná ničeho neuhradila. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen: „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Podle § 2218 o. z. nájemné se platí měsíčně pozadu. 9. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 10. Podle § 2239 o. z. nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Soud se nejdříve zabýval nároky z titulu dlužného nájemného a úhrad za služby související s užíváním bytu. Mezi účastníky byla prokazatelně uzavřena nájemní smlouva za období od [datum] na 12 měsíců. Žalovaná měla povinnost hradit sjednané nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně a zálohy za služby ve výši 2 650 Kč měsíčně. Žalovaná nedostála povinnosti tyto částky uhradit za měsíc [anonymizováno] [rok] a částečně za měsíc [anonymizováno] [rok]. Soud tedy žalobci přiznal částku 31 300 Kč představující dlužné nájemné a dlužné zálohy za služby za měsíc duben 2021 a nedoplatek nájmu a záloh za služby za měsíc březen 2021. 14. Soud se dále zabýval nárokem na zaplacení smluvní pouty, kdy dospěl k následujícím závěrům. Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně sjednali nájemní smlouvu na nájem bytu k zajištění bytových potřeb žalované. Smluvní pokuta sjednaná mezi stranami ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení je zjevně nepřiměřená, tudíž se k ní nepřihlíží. Nepřiměřenost smluvní pokuty vyplývá z její výše, kdy byla sjednána smluvní pokuta 0,5 % z dlužné částky denně, tedy 182,5 % ročně a to k utvrzení povinnosti zaplatit 20 650 Kč měsíčně. Tato výše smluvní pokuty je tedy v těchto okolnostech zjevně nepřiměřená. Nájemkyně je pak v postavení typové slabší smluvní strany, která požívá ve vztazích týkající se nájmu bytu/domu určeného k zajištění bytových potřeb nájemce, zvýšené ochrany, k čemuž soud přihlédl. K ujednané smluvní pokutě tak soud podle § 2239 o. z. nepřihlížel a proto soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku tak, že žalobu ohledně požadované smluvní pokuty zamítl (srov. rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2021, č. j. 44 C 166/2019-61). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný co do žalované částky 31 300 Kč a neúspěšný co do žalované smluvní pokuty, tak jak je specifikována ve výroku II. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení nevznikly žádné náklady a žalobce požadoval (v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) pouze náklady řízení týkající se zaplaceného soudního poplatku vypočtený z žalované částky 31 300 Kč, ve které byl žalobce úspěšný, soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 565 Kč za zaplacený soudní poplatek.