7 C 231/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku, a to z titulu neuhrazené náhrady za jízdu služebním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“), do protialkoholní záchytné stanice [anonymizována tři slova], se sídlem [adresa] (dále jen„ PZS“). Žalovaná byla do PZS dopravena Vozidlem příslušníky Policie České republiky dne [datum] v souladu s § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon č. 373/2011 Sb.“) a ve smyslu § 20 a následující zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen zákon č. 65/2017 Sb.“). Celková délka najeté trasy do PZS byla 70 km, kdy tato odpovídá náhradě ve výši 442 Kč ve smyslu § 1 a 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen vyhláška č. 358/2019 Sb.). Žalovaná byla povinna uhradit tuto náhradu ve výši 442 Kč podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb. Dne [datum] a [datum] byla žalované zaslána výzva k zaplacení této částky. Žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků řízení v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. na základě listinných důkazů, a to Záznamu o dopravě osoby do PZS ze dne [datum], Úředního záznamu o zajištění osoby ze dne [datum], Rozhodnutí o eskortě ze dne [datum], Záznamu o dechové zkoušce ze dne [datum], Záznamu o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice ze dne [datum], Vyčíslení nákladů vzniklých Policii ČR ze dne [datum], Technického průkazu k vozidle [registrační značka], Úředního záznamu ze dne [datum], Výzvy k zaplacení pohledávky ve výši 442 Kč ze dne [datum] spolu s vrácenou obálkou, bylo prokázáno, že žalovaná byla dne [datum] příslušníci Policie České republiky dovezena Vozidlem do PZS, kdy celková délka trasy byla 70 km odpovídající náhradě ve výši 442 Kč. Žalovaná byla povinna s ohledem na přítomnost alkoholu povinna tuto částku uhradit. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle § 89b odst. 1, § 89c odst. 1 a § 89e zákona č. 373/2011 Sb., § 20 a následující zákona č. 65/2017 Sb., § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, § 1 a 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb., § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění). 7. Vzhledem k tomu, že žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“), osvobozen od soudního poplatku, je s ohledem na plný úspěch ve věci žalobce povinen zaplatit soudní poplatek podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. žalovaná a to ve výši 1 000 Kč podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, soud tak rozhodl o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek ve výroku III. tohoto rozsudku. Soudní poplatek se hradí na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].