8 C 255/2017-120 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala určení vlastnického práva k bytové jednotce a spoluvlastnickým podílům uvedeným ve výroku rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] manželství a nabyli za trvání manželství do společného jmění manželů uvedené jednotky, včetně spoluvlastnického podílu na pozemcích a společných částech domu. Dne [datum] byl notářskou kandidátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsán v notářské kanceláři notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] notářský zápis, jehož předmětem bylo uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů tak, že nemovitosti nebudou nadále součástí společného jmění, nýbrž budou ve výlučném vlastnictví žalovaného, aniž by žalobkyni bylo poskytnuto jakékoliv protiplnění. Žalovaný se zavázal zřídit žalobkyni k nemovitostem bezúplatně doživotně a bez jakýchkoli omezení věcné břemeno služebnosti bytu jako služebnosti osobní. Vklad vlastnického práva žalovaného provedl Katastrální úřad pro hlavní město Prahu dne [datum]. Žalobkyně v době sepsání notářského zápisu trpěla a nadále trpí nevyléčitelnou stařeckou demencí a v důsledku této duševní poruchy nebyla v době sepsání notářského zápisu schopna posoudit své právní jednání, tedy její právní jednání bylo podle § 581 o. z. neplatným. Žalobkyně byla zároveň ze strany žalovaného při sepsání notářského zápisu uvedena v omyl, když jí vůbec nevysvětlil obsah ani smysl předmětného právního jednání a nebyl vysvětlen ani ze strany notářské kandidátky. Jednání žalobkyně spočívající v sepsání notářského zápisu je tedy neplatné i z tohoto důvodu podle § 583 o. z., případně podle § 584 odst. 2 o. z. Nadto se uvedené jednání žalovaného zjevně příčí dobrým mravům, je zavrženíhodné a zjevně narušuje veřejný pořádek, tedy dohoda o zúžení společného jmění manželů je absolutně neplatná rovněž podle § 588 o. z. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí. Manželství účastníků bylo uzavřeno v minulosti dne [datum] a rozvedeno s právními účinky dne [datum]. Zhruba po osmi letech po rozvodu se účastníci dali znovu dohromady a vzali se dne [datum]. Pokud se týká dotčených nemovitostí, tak žalovaný byl původně výlučným nájemcem tohoto bytu (jednalo se o byt podnikový), následně se stal vlastníkem předmětného bytu, ten v pořadí v druhém manželství převedl do SJM účastníků, neboť se takto dohodli. Žalobkyně chtěla mít pocit bytové jistoty pro případ, že by žalovaný zemřel či se mu něco stalo. Žalovaný toto akceptoval a předmětný byt se tak stal předmětem společného jmění manželů. Manželé spolu dobře vycházeli, vzájemně o sebe pečovali a podporovali se. Bohužel do vztahu mezi účastníky vstupovaly děti žalobkyně. Žalovaný vnímal tlak na žalobkyni zejména ze strany její dcery, tlak přes vnučku s povahou vydírání a obavy žalobkyně, aby v důsledku neposkytování finančních prostředků nepřišla zejména o vnoučata a pravnoučata. [příjmení] se, že se o ni přestanou děti zajímat a stýkat se s ní, že za ní nebudou jezdit. Z uvedeného důvodu často neměla finanční prostředky, které si na ní děti vymohly, zejména dcera. Žalovaná sama neutrácela. Tyto prostředky spadaly do společného jmění manželů a zasahovaly do hospodaření účastníků, tento stav byl proto předmětem nesrovnalostí mezi manžely, když pak jím tyto finanční prostředky chyběly. Následně došlo k tomu, že si žalobkyně zlomila stydkou kost, a tato událost rozehrála sled událostí nepříznivých pro oba účastníky, které dodneška ovlivňují jejich vztahy. Proces uzdravování a hojení byl náročný, žalobkyně ležela v [část obce] v nemocnici, žalovaný za ní denně chodil, kupoval jí a nosil jí vše potřebné, roztrénovával ji při uzdravování, brával ji ven na vozíku, když bylo hezky. Manželku podporoval, povzbuzoval a přál si, aby se uzdravila. S ohledem na svůj věk a zdravotní stav, ale bylo zřejmé, že by nezvládal péči o žalovanou na vozíku, proto se dohodli a zažádali o umístění do domova důchodců v [obec] na [část obce] pro žalobkyni. Chtěli, aby byla v [obec], aby se mohli vídat, žalovaný o ni chtěl pečovat v rámci svých možností a jen jiným způsobem žít manželským životem odpovídajícím jejich věku a zdraví. I v době úrazu žalobkyně podnikli výlet do [obec], což si žalobkyně moc přála, to již byla na vozíku. Pomáhal jim vnuk žalovaného. Vztah mezi účastníky byl v té době v pořádku. Žalovaný má cukrovku, prodělal operaci plic pro tumor horního laloku levé plíce, má šetřící režim, nemůže zvedat těžší věci. Právě v této době děti žalobkyně zesílily svůj negativní tlak a snažily se účastníky od sebe oddělit a znepřátelit. Žalobkyně si stěžovala žalovanému, že je na ni vyvíjený nátlak, aby šla do zařízení v [obec], do domova, kde pracuje její vnučka. Žalovaný měl obavy, co s žalobkyní bude, neboť by měl problém s návštěvami a rozhodně by se nevídali tak často. Vedle toho viděla žalobkyně, jak se děti k žalovanému začaly chovat. Při převozu z nemocnice v [část obce] do předmětného bytu se chovaly nevybíravě, neurvale, slovně jej napadaly. To rozrušovalo oba účastníky. Žalobkyně sama hovořila o ohrožení žalovaného, jeho existence i bydlení. Obávala se o jeho osud, pokud by se s ní něco stalo a boje o majetek, který by následoval. Začátkem července 2017 se proto manželé dohodli, že převedou bytovou jednotku a spoluvlastnické podíly s ní související do výlučného vlastnictví žalovaného a bude zřízeno věcné břemeno služebnosti bytu pro žalobkyni. Oba předpokládali postupné zlepšování zdravotního stavu a možný návrat žalobkyně do bytu a domácnosti účastníků. Dne [datum] se dostavili k notářce, kde došlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů s následným vkladem do katastru nemovitostí. Mezi manželi byla shoda, poté šli na oběd. Ještě dne [datum] spolu byli na výletě v [obec]. Poté žalovanému někdo neznámý vyhrožoval a sdělil, že si nepřeje, aby manželku navštěvoval, uvedl, že si to nepřeje ani ona, dokonce uvedl, že zdravotní sestry mají zakázáno jej vpustit. Žalovaný se skutečně bál, přesto se pokusil vstoupit do nemocnice, avšak nebyl vpuštěn, telefonní spojení ve vztahu k němu bylo zablokováno. Poté došlo k převozu žalobkyně do [obec], kdy žalovanému nikdo z rodiny nedal vědět. Jakmile to zjistil, chtěl jít manželku navštívit, ale i tam měl zakázaný přístup, což mu oznámil syn žalobkyně [jméno] [příjmení]. Dokonce uvedl, že pokud ji bude kontaktovat, zavolá policii. Následoval návrh na rozvod manželství, se kterým vůbec žalobce nepočítal, výslech manželky v [obec] ve věci návrhu o rozvod manželství. Žalovaný byl u tohoto výslechu přítomen, žalobkyně podle jeho přesvědčení konala tak, aby neztratila své blízké i za cenu ztráty manžela, a manželka tomuto nátlaku podlehla. Dále byl žalovaný vyzván k podání vysvětlení dne [datum] k prověření oznámení žalobkyně a dne [datum] vypovídal na Policii. Manželství účastníků bylo poté rozvedeno a žalovaný se k návrhu vyjádřil tak, že vidí, jak se manželka trápí ve vztahu k tlaku dětí, takže se rozhodl jí nebránit v rozvodu manželství. Přes uvedené má žalovaný manželku stále rád, a ta se k němu může do bytu vrátit. Má zřízeno věcné břemeno doživotního bezúplatného bydlení pro případ zlepšení jejího stavu a návratu do domácnosti a bytu. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že uzavřeli manželství dne [datum]. 5. Z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sepsaného jménem notářky Mgr. [jméno] [příjmení], její zástupkyní ustanovenou podle § 24 notářského řádu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářskou kandidátkou, v notářské kanceláři na adrese [adresa] P. [obec a číslo], bylo zjištěno, že uvedeného dne se dostavili účastníci, jejichž totožnost byla prokázána úředními průkazy, kteří prohlásili, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, a uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů. Účastníci uzavřeli manželství [datum], dnem uzavření manželství vzniklo společné jmění manželů. Byla uzavřena smlouva o modifikaci zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, a to smlouva o rozšíření společného jmění manželů podle § 143a odst. 1 občanského zákoníku ze dne 5. 2. 2007, [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], sepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v Praze. Manželé prohlásili, že mimo jiné, že nabyli za trvání manželství nemovité věci v katastrálním území Řepy, a to jednotky, které jsou předmětem tohoto sporu, spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemcích. Sjednáno bylo, že se zužuje zákonem stanovený rozsah společného jmění tak, že uvedené nemovitosti v katastrálním území Řepy budou nadále předmětem společného jmění a vypořádávají se tak, že tyto nemovitosti budou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Veškerý ostatní majetek zůstává dále předmětem společného jmění. Zřizuje se k uvedeným nemovitostem služebnost bytu jako věcné právo ve prospěch žalob