8 C 341/2019-72 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 30.8.2019 domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla průtahy a nepřiměřenou délkou správního řízení, včetně přezkumného soudního řízení vedeného v jeho rámci. Žalobce dne 16. 12. 2015 podal u [anonymizována čtyři slova] (dále jen [příjmení]) žádost o informace: 1) Které úřední osoby služebně činné v [příjmení] se podílely na nedostatečně účinném vyšetřování ve věci rozhodované nálezem Ústavního soudu, sp. zn. [ústavní nález], 2) Vůči kterým konkrétním úředním osobám byla za toto nedostatečně účinné vyšetřování vyvozena odpovědnost, kdy, kým a jaká, 3) Jaká je profesní minulost a kariéra těchto konkrétních úředních osob služebně činných u [příjmení], včetně údajů o tom, v jaké době a na jakých služebních místech působily v rámci bezpečnostních sborů a od kdy jsou ve služebním poměru ke [příjmení], 4) Jaký služební příjem byl těmto úředním osobám vyplacen v letech 2014 a 2015 s uvedením všech složek podle § 113 z. č. 361/2003 Sb. a s uvedením roku jejich narození a obce, ve které mají trvalý pobyt, 5) Jaké kázeňské odměny podle § 49 z. č. 361/2003 Sb. byly těmto úředním osobám uděleny, předány nebo vyplaceny v letech 2014 a 2015, kdy, v jaké výši a z jakého důvodu v případě každé takové kázeňské odměny, 6) Jaké odměny, v jaké výši podle § 123 z. č. 361/2003 Sb. byly tímto úředním osobám poskytnuty v letech 2014 a 2015, kdy a z jakého důvodu v případě každé takové odměny. Požadované informace byly žalobci nejprve poskytnuty pouze zčásti, zatímco rozhodnutím ze dne 30. 12. 2015 byla žádost žalobce v bodech 1) a 4) z důvodu podle § 11 odst. 6 z. č. 106/1999 Sb. částečně odmítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím ředitele [příjmení] ze dne 8. 2. 2016 zamítnuto. Proti tomuto pravomocnému rozhodnutí podal žalobce dne 21. 4. 2016 žalobu k Městskému soudu v Praze, který rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí ředitele [příjmení] zrušil pro nezákonnost a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. [příjmení] podala proti rozsudku kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuta. Po zrušení rozhodnutí ze dne 30. 12. 2015 v novém odvolacím řízení byly žalobci dne 11. 4. 2018 zaslány další dílčí informace (o služebním zařazení příslušníka [příjmení] podílející se na nedostatečně účinném vyšetřování a o obci trvalého pobytu) s tím, že poskytnutí informací o jménu a příjmení (pod bodem 1 žádosti) a o roku narození (pod bodem 4 žádosti) bude žalobci odepřeno. Dále pak rozhodnutím vedoucího kanceláře ředitele [anonymizována čtyři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byla znovu částečně odmítnuta žádost žalobce o informace, a to pod bodem 1) o jménu a příjmení příslušníka [příjmení], a pod bodem 4) o jménu, příjmení a roku narození příslušníka [příjmení]. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 18. 5. 2018 odvolání. Rozhodnutím vedoucího kanceláře ředitele [příjmení] ze dne 23. 8. 2018, které bylo žalobci doručeno dne 6. 9. 2018, bylo odvolání žalobce v rámci tzv. autoremedury vyhověno a bylo rozhodnuto tak, že zbývající část požadovaných informací bude žalobci poskytnuta. Zároveň dopisem vedoucího kanceláře ředitele [příjmení] ze dne 23. 8. 2018, který byl žalobci doručen poštou dne 6. 9. 2018, byla poskytnuta zbývající část informací požadovaných v žádosti ze dne 16. 12. 2015. Správní řízení o žádosti žalobce o informace tak probíhalo od 16. 12. 2015 do 6. 9. 2018, tedy s výrazným překročením zákonem stanovené lhůty pro poskytnutí informací v délce 15 dnů. Rovněž přezkumné řízení vedené o žalobě proti rozhodnutí [příjmení] trvalo dva roky, přitom z ustanovení z. č. 106/1999 Sb., který stanoví velmi krátké lhůty v délce 15 dnů pro úkony nebo rozhodnutí správního orgánu, lze dovodit nutnost postupovat v takovém řízení urychleně, jinak se totiž smysl těchto krátkých lhůt vytrácí a i případné pozdější vyhovující rozhodnutí ztrácí pro žadatele praktický význam. Účelovými průtahy a nepřiměřenou délkou celého správního řízení vznikla žalobci nemajetková újma. Žalobce se proto dne 22. 2. 2019 písemně obrátil na Ministerstvo vnitra, u kterého uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a z. č. 82/1998 Sb. a jeho předběžné projednání. Žalobce žádal, aby ústřední orgán státu konstatoval porušení jeho základních práv na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů a aby žalobci za toto porušení byla zaslána písemná omluva. Dále žádal přiměřené zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Dne 26. 8. 2019 byl žalobci doručen dopis právního odboru Ministerstva vnitra obsahující sdělení, že žádost žalobce byla postoupena k vyřízení Ministerstvu financí, že o tom měl být žalobce informován dopisem ze dne 28. 2. 2019, ale že administrativním nedopatřením k odeslání dopisu nedošlo, za což se Ministerstvo vnitra omlouvá. K tomuto dopisu byla přiložena kopie dopisu od téhož referenta právního odboru Ministerstva vnitra ze dne 28. 2. 2019 určeného Ministerstvu financí a doručenka datové zprávy ze dne 1. 3. 2019, jehož obsahem je postoupení žádosti žalobce Ministerstvu financí Ministerstvo financí však žádost žalobce nijak mimosoudně neprojednalo, žádosti nevyhovělo ani nijak neodpovědělo. Lhůta pro předběžné projednání a mimosoudní uspokojení nároku žalobce uplynula bezvýsledně 22. 8. 2019. Ode dne 29. 12. 2018 je proto nárok žalovatelný u soudu podle § 15 odst. 1, 2 z. č. 82/1998 Sb. K omluvě tvrzené žalovaným uvedl žalobce, že tato údajná omluva v dopise žalovaného ze dne 26. 8. 2019 se neshoduje s žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupem, za který omluvu žádal, je bezobsažná a navíc je relativizována tvrzením žalovaného o tom, že k žádnému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a existence nemajetkové újmy nebyla prokázána. O skutečnou vážně míněnou omluvu se proto nejedná. Při stanovení požadované výše zadostiučinění v penězích vycházel žalobce z Cpjn 206/2010, kdy však v něm judikovaná výše tzv. základní částky je po uplynutí 10 let od jeho vydání s ohledem na meziroční inflaci již překonána a měla by být proto dvojnásobná. Rovněž se neuplatní krácení základní částky na polovinu za první dva roky trvání řízení, neboť zatímco pro skončení soudního řízení nejsou stanoveny žádné lhůty, pro správní řízení obecně jsou stanoveny lhůty v řádu týdnů, nanejvýš měsíců, pro správní řízení podle z. č. 106/1999 Sb. nejvýše v délce 15 dnů. Dále žalobce vycházel z judikatury Ústavního soudu, podle kterého forma a výše zadostiučinění má kromě kompenzace plnit také preventivní funkci vůči orgánům veřejné moci. Žalobce vycházel také z obdobného případu poškozeného [příjmení] [jméno] [příjmení], kterému soudy pravomocně přiznaly zadostiučinění ve výši 47 250 Kč s příslušenstvím za nesprávný úřední postup správního orgánu trvající 18 měsíců a 27 dní ohledně žádosti o informace o platech zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky. Rozhodnuto bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Nesprávný úřední postup ve věci žalobce vedle průtahům a nepřiměřené délce řízení v trvání dvou let a osm měsíců, se vyznačoval správního orgánu ([příjmení]) a nepodloženými slovními útoky vůči žalobci v průběhu celého řízení. Spravedlivým a přiměřeným zadostiučiněním, včetně preventivní funkce, se proto žalobci jeví částka 200 000 Kč. Význam a účel informací požadovaných žalobcem shledává žalobce v tom, že je přibližně od roku 1988 veřejně činný v rámci ochrany základních práv a svobod. Mnoho let byl externím spolupracovníkem spolku - [příjmení] na podporu nezávislé justice v [příjmení] [příjmení]. Poté se stal jeho členem a od března 2015 je jeho prvním místopředsedou. V rámci této činnosti a veřejné angažovanosti vykonávané zásadně„ pro bono“ se žalobce věnoval a věnuje mnoha případům policejního bezpráví, policejního násilí a činnosti [příjmení], která v celé řadě případů zahlazuje a nestíhá trestnou činnost policistů, zatímco v jiných případech vyrábí na objednávku účelová, nezákonná obvinění nepohodlných policistů. Žalobcem požadované informace proto měly pro žalobce zásadní význam, neboť se vztahovaly k jednomu z mnoha případů nezákonných ba přímo zločineckých praktik [příjmení], o kterých žalobce několik let shromažďoval informace a které nakonec shrnul v upozornění předsedovi vlády ČR ze dne 11. 3. 2018, v němž upozornil na konkrétní případy protiprávního jednání [příjmení], a to buďto nezákonné účelově vykonstruované trestní stíhání nepohodlných policistů, nebo naopak případů, ve kterých [příjmení] zahladil případy protiprávního jednání příslušníků bezpečnostních sborů. 2. Žalovaný k věci uvedl, že žádost žalobce o náhradu za nepřiměřenou délku řízení mu byla postoupena Ministerstvem vnitra dne 1. 3. 2019. Po vyhodnocení zjištěných okolností byla žádost projednána a ministerstvo dospělo k závěru, že zákonné podmínky pr