11 C 41/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 23. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla dne 17. 3. 2020 poskytnuta záchytná služba dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v [anonymizováno] záchytné stanici [název], [obec a číslo], která je provozovaná žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalovanému ze strany žalobkyně vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 17. 3. 2020 na částku 3 000 Kč, splatnou dne [datum]. Výše uvedený dluh žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 17. 3. 2020, dosud však na uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že si na událost ze dne 17. 3. 2020, popsanou v žalobě, nepamatuje s ohledem na požití alkoholu, s ním má dlouhodobě problém. Současně vyslovil souhlas s rozhodnutím této věci bez nařízení jednání. Přípisem ze dne 14. 3. 2022 soud vyzval žalobkyni, aby v poskytnuté lhůtě soudu sdělila, zda rovněž souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že nesdělí-li své stanovisko v poskytnuté lhůtě, bude mít soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), za to, že nemá námitek. Žalovaná v poskytnuté lhůtě své stanovisko nesdělila a dle připojené doložky ve smyslu cit. ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. proto soud vycházel z fikce jejího souhlasného stanoviska. Soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Z předložených listinných důkazů bylo ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. prokázáno, že žalovanému byla dne 17. 3. 2020 poskytnuta záchytná služba v [anonymizováno] záchytné stanici, provozované žalobkyní, za což mu byla vyfakturována částka 3 000 Kč s termínem splatnosti 16. 4. 2020, kterou žalovaný písemně uznal, avšak dosud nezaplatil, ač byl o její úhradu upomenut předžalobní písemnou výzvou. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle ust. § 2053 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za tři úkony právní služby á 200 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 189 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 1 489 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.