13 C 182/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 5. 10. 2022, domáhal stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] na adrese [adresa], která je zapsaná na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha. Žalobce vykonává v předmětné budově správu nemovitosti, správu domu a pozemku. Žalovaný coby vlastník je povinen hradit příspěvek na správu domu a pozemku ve výši 988 Kč měsíčně a zálohy za plnění spojená nebo související s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč měsíčně, tedy celkovou částku 2 488 Kč se splatností vždy k 5. dni běžného měsíce. Žalovaný v období od ledna 2022 do srpna 2022 tyto řádně nehradil. Žalovaný je rovněž povinen uhradit nedoplatek na ročním vyúčtování nákladů a záloh za období roku 2021 ve výši 1 292 Kč, když tato částka byla splatná dne 1. 4. 2022, žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný celkem dluží žalobci částku ve výši 21 196 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes předžalobní výzvu žalobce. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyslovil svůj souhlas podáním zed ne 9. 11. 2022. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je zajišťování správy budovy a pozemků (prokázáno Výpisem z obchodního rejstříku žalobce). Žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa], která je zapsaná na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha (prokázáno Výpisem z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo]). Žalovanému bylo žalobcem vystaveno vyúčtování nákladů a záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním prostoru za období od ledna do prosince roku 2021, ne němž je vykázán nedoplatek ve výši 1 292 Kč (prokázáno Vyúčtováním nákladů a záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním prostoru za období od ledna do prosince roku 2021). Žalobce vystavil rovněž předpis pro příspěvek vlastníka jednotky na náklady spojené se správou domu/pozemku a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky, přičemž dle tohoto předpisu byl žalovaný povinen k měsíční úhradě ve výši 2 488 Kč (prokázáno Předpisem pro příspěvek vlastníka jednotky na náklady spojené se správou domu/pozemku a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zmíněných částek, přičemž k výzvě přiložil tabulku výpočtu úroku z prodlení prokázáno Upomínkou před podáním žaloby na vydání platebního rozkazu ve smyslu § 142a OSŘ včetně podací stvrzenky a doručenky). Předložené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, když ani žádný z účastníků jejich pravost a pravdivost nezpochybnil. 5. Podle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně (odst. 2). 6. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník jednotky je ve smyslu výše uvedených ustanovení povinen hradit příspěvek na správu domu a pozemku ve výši 988 Kč měsíčně a zálohy za plnění spojená nebo související s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč měsíčně, tj. souhrnnou částku 2 488 Kč měsíčně. Žalovaný v období od ledna 2022 do srpna 2022 tyto řádně nehradil, když úhradu dlužných částek netvrdil, natož pak prokázal. Žalovaný je rovněž povinen uhradit nedoplatek na ročním vyúčtování nákladů a záloh za období roku 2021 ve výši 1 292 Kč. Žaloba na zaplacení částky 21 196 Kč s příslušenstvím, podaná žalobcem, je tak důvodná. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 336,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 060 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 21 196 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 980 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436,40 Kč.