18 C 277/2021-85 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 427 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne 14. 7. 2019 cestoval bez platné jízdenky vlakem [právnická osoba] [číslo] mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno] a tím porušil smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Podle Smluvních přepravních podmínek má žalobkyně nárok na přirážku za přepravu bez platné jízdenky ve výši 1 000 Kč za jednotlivý případ a jízdné ve výši 1 127 Kč. Vzhledem k tomu, že odmítl zaplatit a předložit doklad totožnosti a bylo nutno přivolat hlídku PČR, došlo ke zpoždění spoje o 11 minut, za což byla žalovanému naúčtována částka 4 300 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne 27. 2. 2020 společností, [firma] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení], která ji získala od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný nárok neuznal a uvedl, že měl studentskou jízdenku, bylo mu 26 let a byl student. Tuto mu prodala zaměstnankyně [firma] [anonymizováno]. Ve vlaku zamýšlel koupit plnocennou jízdenku, když byl průvodčím na její nesprávnost upozorněn. Průvodčí požadoval úplatek 400 Kč pod výhružkou zastavení vlaku s tím, že za toto zastavení naúčtuje žalovanému 10 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žádá odškodnění 40 000 Kč a potrestání průvodčího, aniž své požadavky po poučení soudem dané mu usnesením č. j. 18 C 277/2021 – 34 ze dne 16. 9. 2021 blíže specifikoval a svůj návrh doplnil a opravil jeho neurčitost a nesrozumitelnost. Soud tak k tomuto návrhu dále nepřihlížel. Žalovaný také zpochybnil řádnost postoupení pohledávky na současnou žalobkyni. Při jednání uvedl, že z důvodu chování průvodčího se rozhodl vystoupit v [obec]. Na peróně byl kontaktován hlídkou Policie ČR. Zda měl vlak zpoždění při odjezdu z [obec], již nesledoval. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno ve zkráceném rozsahu dle § 157 odst. 4 o. s. ř. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný cestoval dne 14. 7. 2019 vlakem přepravce [právnická osoba] do [obec]. Z oznámení o závadách ze dne 14. 7. 2019 č. dokladu [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky, neboť disponoval pouze jízdenkou pro osoby 15 – 26 let, ačkoli byl osobou starší 26 let (viz datum narození žalovaného a datum sporné přepravy). Záznamem„ Dynamika narušení provozu“ ve spojení s Potvrzeními o nedodržení SPPO a dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno zpoždění vlaku, aniž by z těchto důkazů jednoznačně vyplývalo, že uvedené zpoždění bylo způsobeno žalobkyní tvrzeným obstrukčním jednáním žalovaného. Tato skutečnost nebyla věrohodně prokázána a z důvodu nepřítomnosti žalobkyně u jednání jí nemohlo být poskytnuto poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř.. Z předžalobních výzvy k plnění pak bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě a také mu bylo oznámeno postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s jejími přílohami a Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 2. 2020. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu nahrávkou jednání průvodčího, jeho výslechem a výslechem [jméno] [příjmení], neboť z předložených listinných důkazů je zřejmé, že žalovaný cestoval na předmětném úseku bez platného jízdního dokladu, neboť vzhledem k dosaženému věku již nebyl oprávněn k zakoupení jízdenky ve sníženém tarifním pásmu student. Z dalších v průběhu řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Poté co soud zhodnotil všechny předložené důkazy podle § 132 o. s. ř. jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, došel soud k závěru, že žaloba je v části důvodná. Žalovaný bez platné jízdenky cestoval vlakem [právnická osoba] a tím porušil § 2550 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanská zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Smluvní přepravní podmínky a je tedy povinen uhradit jízdné a přirážku. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že uvedené zpoždění vlaku skutečně zavinil žalovaný svým obstrukčním jednáním, soud žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 300 Kč s příslušenstvím, zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci jen částečně úspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.