4 C 31/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 27.10.2021 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1485 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, přihlásila se do evidence poplatníků televizního poplatku vedeného [anonymizováno], avšak za žalované období (únor – prosinec 2020) televizní poplatek řádně nehradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků řízení v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. V řízení byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná byla v žalovaném období únor - prosinec 2020 (11 měsíců) přihlášena v evidenci poplatníků televizních poplatků, vedené [anonymizováno], byla držitelem televizního přijímače a televizní poplatky za výše uvedené období, v celkové výši 1485 Kč (po 135 Kč měsíčně) řádně nehradila. Právní vztah mezi účastníky byl posouzen podle z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je poplatníkem fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Podle § 6 citovaného zákona byl s účinností od 1.1.2008 poplatek zvýšen na 135 Kč měsíčně. Televizní poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb.). Nezaplatí-li poplatník poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 z.č. 348/2005 Sb.). Příslušenství žalované pohledávky bylo přiznáno žalobkyni podle § 1970 o.z., výše úroku z prodlení odpovídá v kapitalizované výši občanskoprávním předpisům. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1485 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 168,09 Kč. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony á 100 Kč (předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., v platném znění, tj. celkem 600 Kč. V této souvislosti soud odkazuje na nálezy Ústavního soudu ze dne 2.1.2019 sp. zn. IV. ÚS 1447/18 a ze dne 24.7.2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12, podle nichž je přiznání náhrady nákladů řízení za zastoupení České televize advokátem v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.