7 C 396/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] cestoval [anonymizována tři slova] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobě. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. V řízení byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] cestoval [anonymizována tři slova] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a uzavřel tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena v [anonymizováno] přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému. Žalovaný takto porušil své povinnosti cestujícího a žalovanému vznikla povinnost uhradit smluvní přirážku. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dne [datum], na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku do dnešního dne žalobkyni nezaplatil. Protože žalovaný využil služeb dopravce a při kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 500 Kč za každou jízdu bez platného jízdního dokladu. Nárok žalobkyně vyplývá z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) (smlouva o přepravě), a z vyhlášky č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.