10 C 227/2017-295 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Elektronicky podanou žalobou dne 26. 6. 2017 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 415 875 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč. V žalobě tvrdila, že mezi ní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byla dne 16. 1. 2015 uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 415 875 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku bankovním převodem, posléze smlouvu o zápůjčce vypověděla a opakovaně ústně a písemně (mimo jiné výzvami k plnění ze dne 24. 4. 2017 a ze dne 29. 5. 2017 vyzvala žalovanou k vrácení poskytnuté zápůjčky. Žalovaná do podání žaloby žalobkyni zápůjčku nevrátila. 2. Žalovaná v odůvodnění včas podaného odporu ze dne 8. 8. 2017 proti elektronickému platebnímu rozkazu se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Existenci tvrzené pohledávky (smlouvy o zápůjčce žalovaná popřela a uvedla, že sice dne 16. 1. 2015 zaslala žalobkyně částku ve výši 415 875 Kč na bankovní účet žalované, nejednalo se však o zaslání zápůjčky, ale o chybně provedenou platbu ze strany žalobkyně a šlo o omyl v bankovním účtu příjemce platby, která byla ve skutečnosti adresována jinému subjektu. Dále žalovaná uvedla, že [příjmení] [jméno], který příkaz k platbě za žalobkyni podepsal, se spletl při zadávání čísla účtu příjemce. Namísto toho, aby finanční prostředky zaslal [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], jejímž byl jednatelem, zaslal je na účet žalované, u které byl shodou okolností členem představenstva. [příjmení] [příjmení] [jméno], jako osoba podepisující příkaz k platbě za žalobkyni a současně člen představenstva žalované a jednatel společnosti [právnická osoba], patrně v časové tísni nezvolil správný postup tj. vrácení prostředků na účet žalobkyně a místo toho částku rovnou, patrně i s ohledem na skutečnost, že jednal za všechny zúčastněné společnosti, obratem dne 19. 1. 2015 zaslal na bankovní účet původně zamýšleného příjemce, tj. [právnická osoba] s.r.o. Mezi žalobkyní a žalovannou nedošlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce ani jakékoliv jiné smlouvy. Žalovaná pouze napravila počáteční chybu žalobkyně a žalobkyně by se tak měla se svým nárokem obrátit na [právnická osoba] s.r.o., o čemž byla žalobkyně žalovanou informována již dopisem jejího právního zástupce ze dne 16. 6. 2017. 3. Žalobkyně v replice ze dne 9. 11. 2017 uvedla, že vznik jakéhokoliv omylu v souvislosti s převodem částky ve výši 415 875 Kč popírá, když částka 415 875 Kč byla naopak žalobkyní převedena na účet žalované na základě ústní smlouvy o zápůjčce s ohledem na skutečnost, že v daném období (leden 2015) neměla žalovaná na svém bankovním účtu dostatek volných finančních prostředků k zaplacení tzv. management fee a dalších plateb vůči [právnická osoba] s.r.o., která žalované poskytla služby. Veškeré příjmy z činnosti žalované byly v uvedeném období připisovány na vázaný účet žalované, č. ú. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], a z tohoto důvodu žalovaná nebyla schopna hradit své závazky vůči dalším společnostem, v daném případě vůči [právnická osoba] s.r.o. Převod částky 415 875 Kč představoval zapůjčení finančních prostředků žalované ze strany žalobkyně z důvodu, aby mohla žalovaná zaplatit svůj dluh vůči [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně dále uvedla, že omyl v příjemci částky je vyloučen tím, že všechny platby byly nejdříve vytvořeny účetní [jméno] [příjmení], a následně zaslány ke kontrole a schválení finančnímu řediteli (CFO) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], registrační číslo: [číslo], a až poté byly podepsány [příjmení] [příjmení]. I z výpisu z účetní knihy žalované za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2016, kde v části„ Ostatní krátkodobé finanční výpomoci – [příjmení] [příjmení]“ je u položky ze dne 16. 1. 2015 (tj. žalované částky ve výši 415 875 Kč), uvedeno„ Půjčka od [příjmení] [příjmení]“. A tedy sama žalovaná eviduje částku ve výši 415 875 Kč jako dluh vůči žalobkyni. 4. Žalovaná v duplice ze dne 12. 12. 2017, nad rámec toho, co již uvedla v jejím předchozím vyjádření (viz bod 2), namítala, že výpis z účetní knihy žalované za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2016 není podepsán, není jí znám, není zřejmé, jakým způsobem se měl dostat do dispozice žalobkyně, v auditu účetnictví žalované za rok 2015, který byl proveden v září roku 2016, se takový dokument nevyskytuje. 5. Zdejší soud rozsudkem ze dne 21. 8. 2019, č. j. 10 C 227/2017-114, žalobě vyhověl. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 6. 2020, č. j. 91 Co 8/2020-147 shora uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 6. Podle odvolacího soudu bylo řízení v 1. stupni zatíženo vadou, která mohla mít za následek věcně nesprávné rozhodnutí, když si zdejší soud neujasnil, kdo z účastníků a k jakým tvrzením si nese důkazní břemeno a v tomto smyslu účastníky nepoučil o jejich procesních právech a povinnostech dle § 101 odst. 1 ve spojení s § 118a odst. 1 o. s. ř. 7. Podle odvolacího soudu za situace, že mezi účastníky je nesporné převedení částky 415 875 Kč z účtu žalobkyně na účet žalované dne 16. 1. 2015, tvrzení žalobkyně, že došlo k převodu na základě ústně sjednané smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou, není prokázáno z jediného žalovanou účinně zpochybněného důkazu žalobkyně (neověřená fotokopie účetní knihy) a nebylo prokázáno ani výslechem svědkyně [příjmení], který provedl odvolací soud, zůstává závěr zdejšího soudu o existenci titulu pro převod (smlouva o zápůjčce) neúplný a tedy nesprávný. Proto odvolací soud uložil zdejšímu soudu, aby v dalším řízení poskytl žalobkyni nejdříve řádné poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzval ji k doplnění důkazů ohledně tvrzení, že v blíže neurčené době dne 16. 1. 2015 došlo mezi stranami ke sjednání ústní smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla peněžitá částka 415 875 Kč, když v této souvislosti je třeba tvrdit, které osoby tuto ústní smlouvu sjednaly, kdy a kde k tomu došlo, zda bylo určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, zda byly sjednány i úroky apod. a rovněž je třeba zohlednit odvolacím soudem zjištěnou skutečnost z veřejného seznamu, že [příjmení] [jméno] nebyl ke dni tvrzeného sjednání zápůjčky jednatelem žalobkyně, nýbrž se jím se stal až ke dni 23. 3. 2015. 8. Pokud pak jde o podání žalované učiněné při jednání před odvolacím soudem, že by mohla požadovat vrácení výše uvedené částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení, podle obsahu podání by se dle odvolacího soudu jednalo o změnu žalobního tvrzení, tedy o změnu žaloby, která není v odvolacím řízení přípustná s tím, že pokud by zdejší soud během důkazního řízení sám dospěl k závěru, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak, než podle původního tvrzení žalobkyně (smlouva o zápůjčce), bude se otázkou bezdůvodného obohacení žalované zabývat, žalobkyni poté poskytne odpovídající poučení ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. a vyzve ji k doplnění vylíčení rozhodných skutečností ohledně (údajného) bezdůvodného obohacení na straně žalované. 9. Po zrušení prvostupňového rozsudku a vrácení věci zdejší soud vyzval přípisem ze dne 17. 8. 2020 žalobkyni, aby 15 dnů od doručení tohoto přípisu písemným podáním k soudu doplnila skutková tvrzení ohledně tvrzení, že v blíže neurčené době dne 16. 1. 2015 došlo mezi stranami ke sjednání ústní smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla peněžitá částka 415 875 Kč, tj. doplnila tvrzení, které osoby tuto ústní smlouvu sjednaly, kdy a kde k tomu došlo, zda bylo určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, zda byly sjednány i úroky, a k takto doplněným tvrzením označila důkazy a dále předložila originál nebo úředně ověřenou listiny označené v žalobě jako výpis z účetní knihy žalované - potvrzení o poskytnutí Dlužné částky (Příloha [číslo] žaloby). Podáním došlým soudu dne 27. 8. 2020 žalobkyně zejména tvrdila: a) zůstatky na účtu žalované ke dni 1. 2015 ve výši 105 257,35 Kč, ke dni 31. 1. 2015 ve výši 34 788,25 Kč, přebytek na účtu žalobkyně ke dni 1. 1. 2015 téměř 500 000 Kč, b) skutečnost, že o poskytnutí zápůjčky žalobkyní žalované rozhodl [příjmení] [jméno] z pozice výkonného ředitele tehdejší mateřské společnosti žalobkyně a žalované, když v dané době nebyl přítomen fyzicky v ČR a dal telefonický pokyn k provedení transakce paní [příjmení] [příjmení] jako hlavní účetní celé skupiny (do které tehdy patřila žalobkyně i žalovaná). Žalobkyně dále uvedla, že originál ani ověřenou kopii účetní knihy žalované nemá k dispozici a že pokud se jí nepodaří prokázat existenci smlouvy o zápůjčce, jednalo by se u žalované o bezdůvodné obohacení, kdy s odkazem na příslušnou judikaturu je na žalované, aby tvrdila a prokázala důvod pro ponechání si předmětné částky. 10. Na jednání soudu dne 25. 1. 2021 poskytl soud žalované poučení podle 118a o. s. ř., aby dotvrdila, že měla právo s předmětnou částkou nakládat (opakovaně též usnesením ze dne 8. 8. 2022), a uložil žalované předložit o