19 C 138/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 16 316 Kč s příslušenstvím jakožto dluh žalovaného plynoucí z Úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen„ Smlouva“). Svůj návrh odůvodnila především tím, že žalobkyně poskytla žalovanému po ověření úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, registru SOLUS, centrální evidence exekucí, lustrací v insolvenčním rejstříku, kdy všechny své klienty podrobuje credit scoringu, bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal řádně a včas splácet v pravidelných 24měsíčních splátkách. Dále se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Schválená částka byla odeslána na bankovní účet žalovaného dne [datum]. Mezi stranami byly dále sjednány volitelné služby, a to za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně tzv. Bezpečná splátka, dále tzv. korunový odklad, na jehož základě si žalovaný prodloužil dne [datum] zaplacením částky ve výši 1 Kč a dne [datum] zaplacením částky ve výši 1 Kč splatnost úvěru o 30 dnů, kdy za každé takové jednotlivé prodlužování je účtován poplatek ve výši 990 Kč, a dále bylo sjednáno, že v rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 490 Kč a v rámci první, deváté a dvacáté splátky se úrok nevynáší. Jelikož žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, byl úvěr žalobkyní v souladu se Smlouvou ke dni [datum] zesplatněn a po žalovaném byla požadována úhrada celé dlužné částky, a to včetně smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč. Do dnešního dne nebyla dlužná částka žalovaným uhrazena, a to ani po předchozí písemné výzvě k plnění. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 592 Kč, úroků v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. V návrhu se žalobkyně vyjma uhrazení shora uvedené dlužné částky domáhá dále zákonného úroku z prodlení částky ve výši 15 % ročně z částky 16 316 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úrokem z prodlení ve výši 201,15 Kč. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne [datum] zrušil. 3. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby nad rámec již uvedeného doplnila žalobní tvrzení a tam navržené důkazy o způsob, jakým získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr (dále jen„ zkoumání úvěruschopnosti“). 4. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována v souladu s Metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartou klienta. Možnost splácet úvěr klienta je posuzována prostřednictvím výpočtu MLS klienta a MLS domácnosti. Příjem klienta z žádosti činí 25 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč měsíčně s tím, že minimální výdaje na bydlení činí 10 121 Kč měsíčně, životní minimum členů domácnosti činí 4 250 Kč měsíčně, zbývající MLS domácnosti činí 5 788 Kč měsíčně. Žalobkyně rovněž za účelem posouzení úvěruschopnosti klienta provádí kontrolu v externích registrech (NRKI, SOLUS, CEE, ISIR). Z registru NRKI vyplynulo, že žalovaný splácí jiným společnostem 3 518 Kč měsíčně. Na základě zjištěných údajů a také s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky bylo žalobkyní shledáno, že žalovaný je schopen splácet výše uvedený úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti klienta má být zohledněn princip přiměřenosti reflektující povahu, velikost a riziko příslušené transakce, a to v souladu s uvážením poskytovatele úvěru, nikoliv pouhým odkazem na slepé dokládání všech příjmů a výdajů. Žalobkyně tak vycházela z dostatečných, spolehlivých a k poskytnutému úvěru přiměřených informací. 5. Na den [datum] soud nařídil ve věci jednání, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil a k žalobě se ani jinak nevyjádřil. Právní zástupce žalobkyně se dne [datum] z jednání omluvil. 6. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu, dle které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že ten měl žalobkyni splatit spolu s náklady spotřebitelského úvěru sestávající z poplatku za poskytnutí úvěru (330 Kč) a úroků z úvěru, kdy se celkem zavázal uhradit celkovou částku ve výši 16 136 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách s RPSN 49,20 %. První měsíc trvání úvěru byla sjednána splátka úvěru ve výši 846 Kč spolu s roční úrokovou sazbou 0 %, ve 2. – 8. měsíci trvání úvěru byla sjednána splátka úvěru ve výši 1 006 Kč měsíčně úročenou pevnou částkou ve výši 490 Kč měsíčně (tj. s roční úrokovou sazbou ve výši 61,36 % p. a.), v 9. – 23. měsíci trvání úvěru byla sjednána splátka ve výši 516 Kč měsíčně roční úroková sazba 0 % a jako bezúročná byla sjednána i 24. splátka úvěru ve výši 508 Kč. Úvěr bylo možné částečně splatit i před termínem splatnosti. Poplatky jsou vedeny v Sazebníku poplatků, který je součástí Smlouvy. Ověřovací poplatek činí 1 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činí 33 Kč za každých půjčených 1 000 Kč. Stranami bylo sjednáno uhrazení poplatku za korunový odklad, jenž činí 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč a který muže být poskytnut maximálně 2x za dobu trvání Smlouvy za současného uhrazení minimální částky 1 Kč, dále uhrazení poplatku za bezpečnou splátku, který činí 99 Kč měsíčně. Pro případ nesplácení úvěru bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna si účtovat náklady spojené s upomínáním, jejichž výše je vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč při zpoždění se zaplacením splátky, dále jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, nejvýše však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Před poskytnutím výše uvedeného úvěru byl proveden výpočet MLS klienta se zbývajícím MLS ve výši 15 909 Kč, a dále MLS domácnosti se zbývajícím MLS ve výši 5 788 Kč. Současně byla prověřena osoba žalovaného skrze registry MVCR, CEE, ISIR, [příjmení], vše s kladným výsledkem a registrem NRKI s pozitivním vyhodnocením, kdy bylo dále zjištěno, že žalovaný má 1 existující splátkový kontrakt, 1 existující nesplátkový kontrakt a 1 kreditní kartu. Dne [datum] byl žalobkyní poskytnut na bankovní účet zadaný žalovaným úvěr ve výši 10 000 Kč. Do doby zesplatnění úvěru dne [datum] žalovaný neuhradil 4-6 splátka úvěru, a tudíž byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky ve výši 5 431 Kč s upozorněním, že pokud by tak neučinil, bude vymáhán celý úvěr. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný s ohledem na řádné neuhrazení splátek úvěru vyzván ke splacení celého úvěru. (viz výpis z OR žalobkyně, předsmluvní informace, úvěrová smlouva, výzva před zesplatněním včetně podacího archu, výzva ke splacení celého úvěru včetně podacího archu, předžalobní výzva včetně podacího archu, opis výpisu proplacení smlouvy, splátkový kalendář, sazebník poplatků, úvěrová zpráva, výpis z účtu žalobkyně). 7. Další navržené důkazy, a to důkaz dotazem na banku žalovaného soud zamítl pro nadbytečnost. 8. Soud se i přes procesní pasivitu strany žalované zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy. 9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 10. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou j