19 C 191/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku I. specifikované částky s příslušenstvím z titulu nesplnění zákonné povinnosti vlastníka/provozovatele motorového vozidla sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy konkrétně v daném případě žalovaný (jakožto vlastník, resp. provozovatel vozidla) neměl k osobnímu automobilu, [registrační značka] (zdvihový objem válců nad 2 500 cm3), evidovaném v registru silničních vozidel jako provozované, uzavřeno pojištění odpovědnosti po období od [datum] do [datum], v důsledku čehož mu vznikla povinnost k úhradě příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 9 951 Kč (107 nepojištěných dnů á 93 Kč), splatné dne [datum]. S připočtením částky 300 Kč představující výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek tak žalovanému vznikl dluh v celkové výši 10 251 Kč. Tento dluh žalovaný nezaplatil ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši přiznané ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušil. 3. Z lustrace v informačním systému základních registrů soud zjistil, že žalovaný má trvalý pobyt od [datum] na adrese [adresa žalovaného], kdy dle dopisu ČSSZ ze dne [datum] tuto adresu rovněž eviduje ČSSZ. 4. Z dopisu Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], vnější služba, Místní oddělení [část obce] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě místního šetření policejního orgánu bylo zjištěno, že se na adrese uvedené v žalobě, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], nepodařilo nikoho sehnat. Dle šetření v dostupných evidencích byl zjištěn tel. kontakt na žalovaného, s nímž se podařilo policejnímu orgánu telefonicky spojit. Žalovaný sdělil, že se na adrese [adresa]. 5. Z dopisu České pošty, s. p. ze dne [datum] soud zjistil, žalovanému došla na adresu [adresa], kterou si žalovaný nepřevzal. 6. Soud s ohledem na zjištěné bydliště žalovaného dle § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. postupoval jako soud místně příslušný (§ 11 odst. 1 o. s. ř.) podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez projednání vyslovila již ve svém návrhu ze dne [datum]. Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se rovněž vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez projednání. 7. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu, [registrační značka] (zdvihový objem válců nad 2 500 cm3), evidovaném v registru silničních vozidel jako provozované, aniž by k němu měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně po období od [datum] do [datum], tj. 107 dnů. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala, a to mj. písemnou výzvou ze dne [datum], k úhradě dlužné částky ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení této výzvy, v důsledku čehož nastala dne [datum] splatnost příspěvku. Žalobkyně žalovanému rovněž zaslala prostřednictvím své zástupkyně předžalobní výzvu k úhradě výše uvedeného příspěvku, a to dopisem ze dne [datum]. K úhradě dlužné částky ze strany žalovaného však ani poté nedošlo. (viz Zjištěné údaje o vozidle, písemná výzva k úhradě příspěvku, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně, předžalobní upomínka, doklady o odeslání). 8. Soud následně zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a po právním zhodnocení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného motorového vozidla k němu neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v důsledku čehož mu tak vznikla povinnost podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Výše příspěvku je stanovena vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) a žalobkyní požadovaná výše příspěvku za den je v souladu s touto vyhláškou. Současně žalovanému vznikla i povinnost zaplatit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky. V daném případě žalovaný neuhradil příspěvek a po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění se dostal do prodlení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vedle samotné jistiny dluhu rovněž zákonné úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 889 Kč Tyto náklady žalobkyni přiznal s přihlédnutím k vyúčtování nákladů žalobkyní uvedené v návrhu ze dne [datum] – srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, sen. zn. 25 Cdo 5713/2017, a které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to jako odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (s přihlédnutím k vyúčtování žalobkyně). V souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon, to vše navýšené o 21 % DPH.