19 C 96/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení ve výroku I. specifikované částky s příslušenstvím z titulu nesplnění zákonné povinnosti vlastníka/provozovatele motorového vozidla sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy konkrétně v daném případě žalovaná (jakožto vlastník, resp. provozovatel vozidla) neměla k osobnímu automobilu, [registrační značka] (zdvihový objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), evidovaném v registru silničních vozidel jako provozované, uzavřeno pojištění odpovědnosti po období od [datum] do [datum], v důsledku čehož jí vznikla povinnost k úhradě příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 16 510 Kč (254 nepojištěných dnů á 65 Kč), splatné dne [datum]. S připočtením částky 300 Kč představující výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na výše uvedený příspěvek tak žalované vznikl dluh v celkové výši 16 810 Kč. Tento dluh žalovaná nezaplatila ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši přiznané ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. EPR 4152/2023-5 ze dne 25. 1. 2023, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 6. 3. 2023, č. j. EPR 4152/2023-9, zrušil. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez projednání vyslovila již ve svém návrhu ze dne [datum]. Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovanou, aby se rovněž vyjádřila k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v dané lhůtě nevyjádřila, nastala fikce jejího souhlasu s rozhodnutím věci bez projednání. 4. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že žalovaná byla v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu, [registrační značka] (zdvihový objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), evidovaném v registru silničních vozidel jako provozované,, aniž by k němu měla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně po dobu 254 dnů. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala, a to mj. písemnou výzvou ze dne [datum], k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy, v důsledku čehož nastala dne [datum] splatnost příspěvku. Žalobkyně žalované rovněž zaslala prostřednictvím své zástupkyně předžalobní výzvu k úhradě výše uvedeného příspěvku, a to dopisem ze dne [datum]. K úhradě dlužné částky ze strany žalované však ani poté nedošlo. (viz Zjištěné údaje o vozidle, písemná výzva k úhradě příspěvku, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně, předžalobní upomínka, doklady o odeslání). 5. Soud následně zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a po právním zhodnocení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětného motorového vozidla k němu neměla v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v důsledku čehož jí tak vznikla povinnost podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Výše příspěvku je stanovena vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) a žalobkyní požadovaná výše příspěvku za den je v souladu s touto vyhláškou. Současně žalované vznikla i povinnost zaplatit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky. V daném případě žalovaná neuhradila příspěvek a po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění se dostala do prodlení. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni vedle samotné jistiny dluhu rovněž zákonné úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 16 810 Kč a sestávající z 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) ve výši 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu. V souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu soud žalobci přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.