27 C 237/2023 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel ve formě komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 400 Kč ve 3 měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil toliko částku 13 400 Kč, kterou žalobce započítal na smluvní pokutu, na náklady spojené s uplatněním pohledávky a částečně na poplatek. Žalobce žádal po žalovaném jistinu ve výši 15 000 Kč a 2 000 Kč z titulu dlužného poplatku. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný obdržel od žalobce částku 15000 Kč a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] a to dne [datum] a to z účtu žalobce vedeného pod č. [bankovní účet] (výpis z účtu žalobce č. [bankovní účet]). 4. Soud na naopak nemá za prokázané, že by mezi žalobcem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy označené jako smlouva o zápůjčce, neboť listinná podoba této smlouvy založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, nelze dojít k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil jakýkoliv projev vůle, jímž by vyjádřil souhlas s obsahem této listiny. 5. Dle tvrzení obsažených v žalobce, žalovaný uhradil celkem 13 400 Kč. 6. Ze shora uvedeného důvodu, kdy soud nemá za prokázané tvrzení o uzavření smlouvy, posoudil nárok žalobce dle zásad o bezdůvodném obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, podle kterého žalovaný je povinen vrátit, co obdržel bez právního důvodu. Žalovaný obdržel částku 15 000 Kč, částku 13 400 Kč, dle žalobních tvrzení uhradil, z titulu bezdůvodného obohacení dluží žalovaný pouze částku 1 600 Kč. Žalobci tak nevznikl nárok na poplatek, ani na smluvní pokutu, neboť nelze učinit závěr o tom, že by o těchto nárocích bylo mezi stranami platně ujednáno. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci nárok úrok z prodlení, naopak žalobci nevznikl nárok na smluvní pokutu, neboť tohoto se žalobce domáhal z neplatně uzavřené smlouvy. Nárok na úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum], soud zamítnul, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení bezdůvodného obohacení až výzvou právního zástupce žalobce, podanou k přepravě dne [datum], kdy dle ustanovení § 573 o. z., se má za to, že tato výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání. 7. Lze doplnit, že tím, že se žalobce nedostavil k jednání, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1,3 o.s.ř., o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., a contrario, za situace, kdy žalovanému, který v naprosté většině úspěšný, náklady řízení nevznikly.