33 C 3/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne 5. 1. 2023, domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o dílo, kterou spolu účastnice uzavřely v období měsíce května 2022 na základě zakázkového listu č. [anonymizováno] ze dne 16. 5. 2022, to vše k vozidlu [registrační značka], u něhož dle ujednání stran mělo dojít k montáži tažného zařízení a přezutí pneumatik. Takto provedené dílo převzala žalovaná bez výhrad dne 18. 5. 2022, přičemž za provedení díla fakturovala žalobkyně žalované částku ve výši 33 496,43 Kč, a to fakturou [číslo] se splatností 25. 5. 2022. Na takto vzniklý dluh plnila žalovaná pouze částečně, a to úhradou ve výši 13 496,43 Kč s odůvodněním, že zbytek dluhu uhradí po obdržení finančních prostředků od jejích zákazníků. Ani později však žalovaná zbytek dlužné částky ve výši 20 000 Kč neuhradila, a to ani přes zaslanou výzvu k plnění. Mimo jistinu požaduje žalobkyně rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení a náklady ve výši 1 200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud z provedených listin došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná u žalobkyně dne 16. 5. 2022 objednala služby spojené s vozidlem [registrační značka] ([příjmení] [anonymizováno]), a to konkrétně montáž tažného zařízení a přezutí pneumatik na voze (zjištěno ze Zakázkového listu č. [anonymizováno]). Žalobkyně na základě takto provedených služeb vyúčtovala žalované odměnu ve výši 33 496,43‬ Kč, a to fakturou č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ([variabilní symbol]) ze dne 18. 5. 2022 se splatností 25. 5. 2022 (zjištěno z Faktury č. [anonymizováno] [číslo] [rok]). Výzvou ze dne 19. 9. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 20 000 Kč, a to z titulu neuhrazené faktury s variabilním symbolem [číslo] (zjištěno z Výzvy ze dne 19. 9. 2022). 4. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaná neuvedla nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. Z dalších před soudem provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení. 5. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 6. Podle ust. § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. 7. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 11. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu za využití výše uvedených ustanovení došel soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná, když žalobkyně v souladu s konkludentně uzavřenou smlouvou o díle ve smyslu ust. § 2586 o. z. provedla dílo, které odevzdala žalované, které tak vznikla povinnost uhradit ve smyslu ust. § 2610 o. z. cenu díla, čehož však neučinila zcela, proto vznikl žalobkyni rovněž nárok na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve znění § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 524 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 400 Kč ve výši 924 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na úhradu nákladů vynaložených na vymožení pohledávky pro podnikatelský status obou účastnic ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.