5 C 105/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 60 477,96 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Dle tvrzení strany žalující uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova]) a žalovaný dne 6. 2. 2021 smlouvu o poskytnutí úvěru [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut revolvingový úvěr [číslo] až do výše 60 000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal daný úvěr splácet se smluvním úrokem ve výši 23,76 % ročně. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, byl poskytnutý úvěr dne 30. 4. 2022 zcela zesplatněn. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2022. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 60 477,96 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 58 474,18 Kč, pokut ve výši 885,18 Kč a pojistného ve výši 1 118,60 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok za dobu do zesplatnění úvěru a následně od jeho zesplatnění (tj. od 1. 5. 2022) do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy k plnění. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný pak na výzvu soudu (usnesení ze dne 23. 11. 2022), zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, v poskytnuté lhůtě nereagoval. Soud tedy jeho souhlas předpokládá, a to dle ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž na možnost tohoto postupu soudu byl žalovaný v citované výzvě upozorněn. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výše 60 000 Kč včetně pojištění pro revolvingový úvěr (žádost/smlouva o úvěru [číslo] informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, rámcová smlouva o poskytnutí bankovních produktů [číslo] dopis ze dne 10. 2. 2021). Strany si sjednaly úrok ve výši 23,76 % ročně (žádost/smlouva o úvěru [číslo] informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dopis ze dne 10. 2. 2021). Před poskytnutím úvěru prověřovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného (informace o bonitě klienta, dotazy do negativního Solusu). Žalobou uplatňované poplatky a pokuty pak vyplývají z předložených produktových podmínek, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku pro úvěry. Dopisem ze dne 25. 3. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy k 30. 4. 2022 z důvodu neplacení splátek úvěru žalovaným (dopis ze dne 25. 3. 2022). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na poskytnutý úvěr cokoliv plnil. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena k 17. 5. 2022 (potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení). Žalovanému bylo postoupení žalobou uplatňované pohledávky oznámeno dopisem ze dne 23. 5. 2022 (dopis ze dne 23. 5. 2022). Žalovaný byl o zaplacení dluhu upomínán i právním zástupcem žalobkyně (dopis ze dne 31. 5. 2022, doručenka). 5. Na posuzovaný právní vztah dopadá ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále na daný vztah dopadají ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zejména co do povinnosti (právní předchůdkyně) žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím daného úvěru a poskytování stanovených informací o úvěru (§ 84 a násl. a § 90 a násl.). Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil a (právní předchůdkyně) žalobkyně při jeho poskytování dodržela své zákonem stanovené povinnosti, porušil žalovaný svoji smluvní povinnost a soud mu tak ve výroku tohoto rozsudku uložil, aby žalobkyni zaplatil poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem, poplatky a pokutami. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení soud vycházel z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 359,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 420 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 477,96 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč. 8. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.