7 C 156/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že si od ní žalovaný v listopadu 2022 objednal pronájem jejích reklamních ploch a souvisejících služeb. Konkrétně si pro období od [datum] do [datum] objednal pronájem 2ks reklamních zařízení za smluvní cenu 18 513 Kč včetně DPH, na základě smlouvy o poskytování obchodních a mediálních služeb č. CL [číslo] ze dne [datum], dále si objednal výrobu 30 ks reklamního materiálu za smluvní cenu 3 630 Kč včetně DPH, na základě objednávky [číslo] 2022 [právnická osoba]. Žalobkyně uvedené poskytla a vystavila žalovanému faktury na obě uvedené částky, obě se splatností [datum]. Žalovaný však ani přes výzvy dlužné částky neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Na základě listinných důkazů má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byla žalobkyně povinna přenechat žalovanému do užívání reklamní plochy specifikované v příloze smlouvy, a to na období od [datum] do [datum], za což se žalovaný zavázal zaplatit částku 18 513 Kč (zjištěno ze Smlouvy o poskytování obchodních a mediálních služeb ze dne [datum]). Dále si žalovaný u žalobkyně objednal produkci a instalaci reklamních materiálů, za což se zavázal zaplatit částku 3 630 Kč (zjištěno z Objednávky [číslo] 2022 [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalobkyně následně vystavila žalovanému za plnění faktury na částku 18 513 Kč a na částku 3 630 Kč, obě splatné dne [datum] (zjištěno z faktury [číslo] ze dne [datum] a faktury [číslo] ze dne [datum]). Ač žalobkyně sjednaná plnění poskytla, žalovaný dlužné částky ani přes výzvu neuhradil (zjištěno z Poslední předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně dodejky). 5. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému smluvené plnění, avšak žalovaný za něj nezaplatil. 6. Po právní stránce soud zhodnotil, že účastníci mezi sebou jednak ohledně pronájmu reklamních ploch uzavřeli nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle níž se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení sjednaného nájemného ve výši 18 513 Kč. Ohledně objednávky reklamních materiálů a jejich instalace uzavřeli smlouvu nepojmenovanou ve smyslu § 1746 o. z., na jejímž základě byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni za poskytnuté plnění 3 630 Kč. Žalovaný však částky fakturované za poskytnuté plnění přes výzvu k plnění nezaplatil. Nezaplacením peněžité pohledávky ve lhůtě splatnosti se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti dostal do prodlení a žalobkyni tak náleží v souladu s § 1970 o. z. úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 529,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 108 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 143 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 960 Kč ve výši 1 461,60 Kč.