7 C 259/2020-80 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Původní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 2 347 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] jíž se zavázala provést dílo a žalovaná se zavázala zaplatit za něj 4 078 364 Kč bez DPH. Termín předání díla byl do [datum]. Vinou subdodavatele došlo k prodlení s prováděním díla, a tak i s konečným předáním díla, k němuž došlo [datum], tedy o 37 dní později oproti smlouvou stanovenému termínu. Původní žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] za provedení díla na 4 078 000 Kč + DPH. Žalovaná naopak vystavila fakturu [číslo] na 3 660 500 Kč za smluvní pokutu, tuto částku započetla na původní žalobkyní fakturovanou cenu díla, a za dílo tak zaplatila 417 500 Kč + DPH. Původní žalobkyně namítala, že fakturovaná smluvní pokuta je nezákonná, neboť obsahuje duplicitní pokutu za prodlení a za prodlení v trvání delší 30 dnů, a nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy, neboť odpovídá téměř 90 % ceny díla. Proto žalované navrhla, že na smluvní pokutě zaplatí 1 313 500 Kč, odpovídajících smluvní pokutě za 37 dní prodlení ve smyslu čl. 11 smlouvy, což však žalovaná odmítla. Žalobkyně proto žalobou požaduje po žalované uhradit 2 347 000 Kč, tj. rozdíl mezi žalovanou účtovanou smluvní pokutou a smluvní pokutou, kterou je žalobkyně ochotna nést. V souladu s § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, se namísto původní žalobkyně, jakožto insolvenčního dlužníka, stala žalobkyní insolvenční správkyně (o čemž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 10. 10. 2022, č. j. 7 C 259/2020-65). 2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala. Odkázala na čl. 11 smlouvy, dle nějž byla původní žalobkyně povinna uhradit smluvní pokutu 35 500 Kč za každý případ prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu. Uvedla, že těchto případů bylo 6 a konkrétně je vyjmenovala. Dále odkázala na čl. 11 smlouvy, dle nějž byla původní žalobkyně povinna hradit pokutu 35 500 Kč za každý den prodlení, a na čl. 11 smlouvy, dle nějž byla původní žalobkyně povinna hradit jednorázovou pokutu 2 134 000 Kč za prodlení delší než 30 kalendářních dnů. Poukázala také na skutečnost, že předmětem díla byla oprava objektu důležitého pro obranu státu, pročež bylo nutné nastavit odpovídající smluvní pokuty. S jejich výší a způsobu stanovení byla původní žalobkyně seznámena před uzavřením smlouvy, mohla si tak vyhodnotit riziko hrozby smluvní pokuty. Navíc to byla sama původní žalobkyně, která v souladu s čl. 2 [číslo] smlouvy stanovila časový harmonogram prováděných prací. Dodala, že původní žalobkyně žalovanou o hrozícím zpoždění neinformovala a nezpracovala ani nový návrh časového harmonogramu. Uzavřela, že výše smluvní pokuty je dána délkou prodlení, nikoli sjednáním pokuty v nepřiměřené výši. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: 4. Mezi stranami je skutkový stav nesporný, proto jej soud provedenými důkazy (smlouvou o dílo ze dne [datum], včetně příloh, harmonogramem prací, zápisem z kontrolního dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum] a korespondence mezi původní žalobkyní a žalovanou) pouze ověřil. Původní žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, dle níž byla původní žalobkyně povinna zhotovit dílo a žalovaná byla povinna zaplatit za něj. Dle čl. 2 [číslo] byla původní žalobkyně povinna zpracovat časový harmonogram prací, který bude po odsouhlasení žalovanou závazný. V čl. 3 smlouvy byla sjednána cena za dílo 4 254 771 Kč bez DPH, v čl. 4 smlouvy pak bylo sjednáno, že dílo musí být dokončeno do 150 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy. V čl. 11 smlouvy byly stanoveny smluvní pokuty. Konkrétně v čl. 11 smlouvy bylo zakotveno, že bude-li zhotovitel, tj. původní žalobkyně, v prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu, uhradí objednateli, tj. žalované, smluvní pokutu 35 500 Kč za každý jednotlivý případ. V čl. 11 smlouvy bylo zakotveno, že pokud zhotovitel nedodrží termín pro dokončení a předání díla sjednaný ve smlouvě, uhradí objednateli smluvní pokutu 35 500 Kč za každý i započatý den prodlení. V čl. 11 smlouvy bylo zakotveno, že v případě prodlení se splněním díla delšího než 30 kalendářních dnů uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu 2 134 000 Kč. V čl. 12 smlouvy pak bylo uvedeno, že zhotovitel bere a vědomí, že místem plnění jsou objekty důležité pro obranu státu. Mezi stranami je nesporné, že původní žalobkyně předala dílo se 37 denním zpožděním. Dále je nesporné, že došlo k 6 dílčím porušením časového harmonogramu. Je také nesporné, že původní žalobkyně vystavila žalované fakturu za dílo na 4 078 364 Kč, a že žalovaná vystavila původní žalobkyni fakturu za smluvní pokutu ve výši 3 660 500 Kč a že uhradila původní žalobkyni pouze rozdílovou částku 417 864 Kč (pozn. soudu: žalobkyně v žalobě uváděla, že za dílo vyfakturovala částku 4 078 000 Kč a žalovaná jí zaplatila částku 417 500 Kč, vzhledem k tomu, že obě částky ponížila o stejnou částku 364 Kč, neměl soud tento skutkový rozpor za relevantní, ani žalovaná nenamítala jeho nesprávnost). 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Původní žalobkyně byla na základě uzavřené smlouvy povinna předat včas žalované zhotovené dílo a žalovaná byla povinna za předané dílo zaplatit sjednanou cenu. Původní žalobkyně předala dílo se 37 denním zpožděním a vystavila za něj fakturu. Vzhledem ke zpoždění žalovaná započetla na částku fakturovanou za dílo smluvní pokutu za prodlení a zaplatila původní žalobkyni pouze rozdíl mezi částkou fakturovanou za dílo a částkou odpovídající smluvní pokutě. 7. Po právní stránce soud nejprve řešil předběžnou otázku přiměřenosti smluvní pokuty, neboť právě od výše smluvní pokuty se odvíjí nárok žalobkyně uplatněný žalobou na doplacení ceny díla, resp. jeho výše. Soud posoudil věc následovně: 8. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. 9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 11. Mezi původní žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o. z. Smluvní strany si v ní v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. sjednaly mj. pro případ prodlení s plněním či předáním díla zhotovitelem, tj. původní žalobkyní, smluvní pokutu. V čl. 11 smlouvy si sjednaly, že bude-li zhotovitel v prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu, uhradí žalované smluvní pokutu 35 500 Kč za každý jednotlivý případ prodlení. V čl. 11 smlouvy si sjednaly, že pokud zhotovitel nedodrží termín pro dokončení a předání díla sjednaný ve smlouvě, uhradí objednateli smluvní pokutu 35 500 Kč za každý i započatý den prodlení. V čl. 11 smlouvy si sjednaly, že v případě prodlení delšího než 30 kalendářních dnů uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu 2 134 000 Kč. 12. Mezi stranami je nesporné, že původní žalobkyně předala dílo žalované opožděně, s šesti dílčími porušeními harmonogramu, celkem byla v prodlení 37 dnů. Byly tedy splněny podmínky aplikace čl. 11, čl. 11 i čl. 11 smlouvy. Pokud tedy žalovaná požadovala smluvní pokutu, měla k tomu na základě těchto vyjmenovaných ustanovení právní titul, ostatně ani to nebylo mezi stranami řízení sporné. Sporná byla výše uplatněného nároku na smluvní pokutu, neboť žalobkyně v žalobě namítala její nepřiměřenost, nezákonnost a rozpor s dobrými mravy, a nabízela zaplacení dílčí části žalovanou uplatněného nároku. Soud podle obsahu jednání posoudil, že žalobkyně v žalobě navrhla moderaci pokuty dle § 2051 o. z., ač to sama žalobkyně výslovně neuvedla. Tento závěr soud přijal proto, že v žalobě požaduje po žalované zaplacení částky odpovídající ceně vykonaného díla po odečtení smluvní pokuty, která je dle žalobkyně přiměřená. 13. Soud se nejprve zabýval tím, zda sjednaná smluvní pokuta byla nezákonná a v rozporu s dobrými mravy, a shledal, že tomu tak nebylo. Sjednání smluvní pokuty v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. je plně v dispozici smluvních stran, a to i co do výše smluvní pokuty i způsobu jejího stanovení. Žalobkyně spatřovala nezákonnost sjednané smluvní pokuty ve skutečnosti, že se v určité míře překrývá, tj. je duplicitní. Soud k tomu odkazuje na dispozitivnost ujednání o smluvní pokutě, případná duplicita smluvních pokut není zákonem vyloučena. Proto soud neshledal ujednání o smluvní pokutě nezákonnými. Pokud se týká