7 C 77/2021-76 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost předložit mu řádný zápis z jednání shromáždění žalovaného, jakožto společenství vlastníků jednotek, jehož je členem. Uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] podílu na společných částech domu o velikosti [číslo] (dále též jen„ byt [číslo]“) v domě [adresa], stojícím na pozemku [parcelní číslo], zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ dům“). Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek domu. Dne [datum] byla žalobci doručena pozvánka na shromáždění žalovaného, které mělo probíhat online formou, na program shromáždění byl přitom zařazen bod s názvem„ Informace k rekonstrukci bytu [číslo]“. Dne [datum] mu byla doručena výzva k hlasování per rollam k návrhům ze shromáždění žalovaného, do níž byl pod bodem 11 zařazen k hlasování návrh„ Rekonstrukce bytu [číslo]“, v jehož rámci mělo být rozhodnuto o rekonstrukci bytu žalobce. Hlasování mělo dle výzvy proběhnout dne [datum] a ukončeno bylo dne [datum]. Žalovaný však nezaslal žalobci zápis z jednání shromáždění, toliko jakýsi návrh zápisu, který nadto obsahoval skutečnosti, které nebyly projednávány. Přes opakované urgence žalovaný řádný zápis s náležitostmi tak, jak jsou vymezeny ve stanovách žalovaného (čl. VI odst. 12) nepředložil. Žalobce dodal, že pro rekonstrukci bytu [číslo] hlasovalo 82,92 % všech vlastníků jednotek žalovaného, čímž byla rekonstrukce odsouhlasena. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že zápis z jednání shromáždění byl žalobci opakovaně doručován, a to dne [datum], [datum] a [datum], a že jiný než zasílaný zápis k dispozici nemá. K hlasování uvedl, že bylo-li hlasováno per rollam a usnesení schváleno 88,54 % hlasů všech vlastníků, není takové hlasování relevantní pro udělení souhlasu k rekonstrukci bytu [číslo] protože v souladu se stanovami je potřeba k souhlasu se zásahem do vnějšího vzhledu domu, což by byla i rekonstrukce bytu [číslo] souhlasu 100 % všech členů žalovaného. 3. Soud vzal za prokázaný následující skutkový stav: 4. Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] a [datum] probíhalo hlasování per rollam o bodech, které byly vymezeny výzvou k hlasování. Mezi tyto body byl i bod týkající se rekonstrukce bytu žalobce. V rámci hlasování per rollam hlasovalo 88,54 % vlastníků bytových jednotek. Bod týkající se rekonstrukce bytu [číslo] byl z hlasování vyjmut, neboť o něm nehlasovali všichni vlastníci, přičemž dle žalovaného bylo nutné, aby jej odsouhlasili všichni (zjištěno z usnesení ze shromáždění SVJ [ulice a číslo], [obec a číslo] konané per rollam, hlasování uzavřené [datum]). Dále mezi účastníky není sporné ani to, že žalobce obdržel e-mailem informaci o hlasování o Usnesení shromáždění, které obsahovalo informaci, že usnesení bylo schváleno, a k němuž byla připojena tabulka s údaji o konkrétním hlasování ke konkrétním bodům. Mezi účastníky je nesporné i to, že žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k předložení zápisu z jednání shromáždění. 5. Soud došel k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu: 6. Ve dnech 3. a [datum] se konalo hlasování vlastníků jednotek v rámci žalovaného per rollam. [příjmení] tohoto hlasování bylo Usnesení shromáždění, které bylo zasláno mj. také žalobci, včetně informace jak který vlastník, který se hlasování per rollam zúčastnil, hlasoval o konkrétních bodech programu. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Právní úprava společenství vlastníků je obsažena v § 1194 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Obecně platí, že podle § 1205 o. z. je nejvyšším orgánem společenství vlastníků shromáždění, které podle § 1206 o. z. tvoří všichni vlastníci. Podle § 1207 o. z. je statutární orgán povinen svolat shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. 9. Podle § 1211 odst. 1 o. z. není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy. Podle odst. 3 téhož ustanovení návrh musí obsahovat alespoň návrh rozhodnutí, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní. 10. Podle § 1213 o. z. statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl. 11. Předmětem projednávaného řízení je nárok žalobce na poskytnutí zápisu z jednání shromáždění s náležitostmi, které v takovémto zápisu zákon a stanovy žalovaného požadují (tj. dle článku VI odst. 12 stanov žalovaného, kdo a jak jednání svolal, datum a místo konání shromáždění, kdo jednání zahájil a kdo mu předsedal apod.). Takový nárok však žalobci nevznikl. Je tomu tak proto, že hlasování probíhalo per rollam, tedy mimo zasedání, schůze členů SVJ se tedy nekonala, proto nevznikla žalovanému společenství vlastníků jednotek povinnost pořídit zápis ze zasedání shromáždění. Tato skutečnost vyplývá již z logiky věci. Jestliže se zasedání nekonalo, nelze vyhotovit zápis s náležitostmi, které zápis musí mít, tj. nelze například uvádět, kdo jednání zahájil, kdo mu předsedal atp. 12. Náležitosti výstupu z hlasování per rollam jsou dány § 1213 o. z., dle nějž je třeba oznámit vlastníkům jednotek písemně výsledek hlasování a celý obsah případně přijatého usnesení. Tytéž nároky jsou na výsledek hlasování mimo zasedání shromáždění kladeny čl. VII odst. 6 stanov žalovaného. Tyto skutečnosti byly žalobci ze strany žalovaného oznámeny, ostatně to je mezi účastníky nesporné. 13. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. 14. Pro úplnost soud uvádí, že předmětem řízení byl nárok žalobce na vydání či předložení zápisu z konání shromáždění, proto se soud nezabýval, a ani zabývat nemohl, otázkou, zda byly splněny podmínky pro hlasování mimo zasedání a zda byly dodrženy všechny zákonem stanovené postupy. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. a žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení nepřiznal. Dle citovaného ustanovení jsou-li tu důvody zvláštního zřetele hodné, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů přiznat. Soud vzal v úvahu, že hlasování o rekonstrukci bytu [číslo] bylo z hlasování per rollam vyčleněno, jak je zjevné ze zápisu„ Usnesení ze shromáždění SVJ konané per rollam, hlasování uzavřené [datum]“, kde se mimo jiné uvádí, že„ dle upravených Stanov SVJ rekonstrukci bytu [číslo] v tomto rozsahu musí odsouhlasit všechny bytové jednotky. Jelikož se tak nestalo, nehlasovali všichni, tento bod se z hlasování Shromáždění vyjímá s návrhem vyjádření souhlasu s rekonstrukcí bytu mimo Shromáždění“. Rozhodování o tomto návrhu mělo být předloženo k hlasování na dalším zasedání shromáždění, jehož se členové SVJ osobně zúčastní, žalovaný však takto nepostupoval. Přitom měl k dispozici všechny podklady dříve žalobcem předložené. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že procesní obrana žalovaného tak, jak byla postavena, neobsahovala argumenty ve věci relevantní, když uváděl, že žalobce zápis ze shromáždění obdržel a vysvětloval, proč rekonstrukce bytu [číslo] nebyla platně odhlasována. Žalobce přitom obdržel výsledek hlasování per rollam (nikoli zápis ze shromáždění, ten ani obdržet nemohl, jak bylo vysvětleno výše).