8 C 75/2020-154 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že zůstavitelka uzavřela se žalovanou dne [datum] darovací smlouvu, kterou jí darovala výše specifikovanou bytovou jednotku. Zůstavitelka zemřela dne [datum]. Darovací smlouvu, kterou zůstavitelka uzavřela a kterou zcizila svůj byt v [obec], uzavírala v době, kdy již neovládala své jednání a pro duševní poruchu, kterou trpěla, je uzavřená darovací smlouva neplatná. Přitom ještě za svého života zůstavitelka pořídila závěť, kterou odkázala svůj majetek žalobkyni. Žalobkyně a zůstavitelka byly sestry, žalobkyně o 18 a půl roku mladší. Již od útlého věku byla žalobkyně vedena rodiči k tomu, aby starší sestře pomáhala s její rodinou a domácností, vařila, pekla, uklízela, pečovala o její dvě děti. Zůstavitelka měla dvě děti, starší [jméno] a syna, který se v 18ti letech zabil na motorce. Zůstavitelka byla za svého života dvakrát vdaná. V 80. letech si pořídila chalupu na [anonymizováno], po žalobkyni s rodinou chtěla, aby jim jezdili pomáhat s rekonstrukcí. Jezdila tam též první žalovaná, ale manžel zůstavitelky jí neměl rád a sepsal závěť, kterou svůj díl chalupy odkázal synovi žalované. Když manžel zůstavitelky v roce 1994 zemřel, polovina chalupy byla přepsána na syna žalované, krátce potom se zůstavitelka s dcerou přestaly stýkat, pro sebe jako by neexistovaly, a až do období před smrtí zůstavitelky se nenavštěvovaly. Žalovaná zůstavitelce nepomáhala, nepečovala o její zdravotní stav, nezajímala se o její život. [příjmení] o zůstavitelku zůstala na žalobkyni. V roce 2001 prodala zůstavitelka chalupu, žalobkyně s rodinou jí pomáhala s vyklízením, později ji navštěvovala v bytě. V roce 2001 byla zůstavitelka na operaci s vbočeným placem, po odvozu z nemocnice u ní žalobkyně, která byla krátce v důchodu, byla 14 dnů a pomáhala jí s domácností. Pomáhala jí i následně. Žalobkyně a její rodina k ní do bytu v [část obce] opakovaně jezdili, vždy udělali velký nákup, pomáhali s domácností, nákupy, opravami. Sestru si žalobkyně brala na Vánoce, slavili spolu narozeniny, předávali si dárky, starali se o zdravotní stav zůstavitelky, zajišťovali lékařská vyšetření a zákroky. Na podzim roku 2015 se zdravotní stav zůstavitelky začal výrazně zhoršovat, předtím zdravotní potíže neměla, jen jí zjistili vysoký tlak. Okolo Vánoc 2015 začala mít halucinace, v noci slyšela v bytě rodiče, odestlala jim, ale nemohla je najít, přitom otec byl 50 let a matka 30 let po smrti. Pak jí začaly vystupovat z televize postavy, přehrabovaly se v jejích věcech, braly jí je, pořád se něco ztrácelo. Naopak se objevovaly věci, které údajně nebyly její. Někdy noční návštěvě připravila večeři a ráno se divila, že je stále na stole. Později nepoznávala ani byt, ve kterém žila, a chtěla, aby jí žalobkyně odvedla do bytu rodičů, který už dávno nebyl jejich. Žalobkyně ji stále navštěvovala, pomáhala s bydlením, praním, převlékáním. Zůstavitelka několikrát vyměnila zámky k bytu, že prý jí tam chodí krást. Opakovaně se jí ztrácely peníze, pak je žalobkyně našla v různých skrýších. Na Vánoce 2017 praktická lékařka poslala zůstavitelku na gerontologické vyšetření, když ji tam vezli, zůstavitelka otevírala dveře auta za jízdy, bála se, a tak ji řidič vzal zpátky domů. Žalobkyně jí navštívila asi za dva dny, zazvonila, ale nikdo nešel otevřít. Až po dlouhé době otevřela, byla hrozně vyděšená, měla strach, že je to policie. Zůstavitelka pak žalobkyni vyprávěla, že jí ukradli tašku (byla nalezena ve skříni), že nemá klíče (byly ve dveřích), že jí domů pustil nějaký mladík. Přibližně v té době si stěžovala na poštovního doručovatele, že jí nedal důchod, jen 12 Kč, ten tam pak odmítl doručovat. Údajné krádeže řešila také policie. Žalobkyně našla také předvolánku na geriatrické vyšetření, tak zůstavitelku objednala a dovezla ji tam. Z vyšetření ze dne [datum] je lékařská zpráva, která popisuje její stav s tím, že podávají návrh na omezení svéprávnosti. Návrh na omezení svéprávnosti byl podán [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 6, byl veden pod sp. zn. 15 P a Nc 63/2018. V řízení byl též podán znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Po podání tohoto návrhu se po Velikonocích 2018 dostavila žalovaná a svoji matku odvezla. Následovalo uzavření darovací smlouvy. Žalobkyně, jež byla povolána k dědění závětí, má podle § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitelka byla ke dni smrti vlastníkem věci. Žalobkyně k závěti pořízené zůstavitelkou dne [datum] uvedla, že tato závěť je neplatná, neboť jí zůstavitelka učinila v duševní poruše, o čemž svědčí i samotný obsah závěti, kde se vyjadřuje ke svým rodinným poměrům. Ve skutečnosti její syn se nejmenoval [jméno], ale [jméno], a [jméno] [celé jméno žalobkyně] není její dcerou, ale sestrou, a nebydlela v té době na původní adrese u rodičů v [část obce] (zde nájem zanikl úmrtím matky účastnic v roce 1986), ale v [obec]. Jedinou platnou závěť pořídila zůstavitelka formou notářského zápisu u notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve prospěch žalobkyně. 2. První žalovaná s žalobou nesouhlasila. Předně namítala, že není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť na žalobkyni nelze nahlížet jako na dědice po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Policejní orgán nezjistil existenci závěti, kterou by zůstavitelka [jméno] [příjmení] odkazovala majetek žalobkyni. Dne [datum] učinila zůstavitelka ve formě notářského zápisu závěť, kterou jako dědice povolala svou vnučku [celé jméno žalované] a svého vnuka [celé jméno žalovaného] s tím, že tato závěť ruší veškerá pořízení předcházející. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že naléhavý právní zájem na podání takové žaloby svědčí pouze dědici po zemřelém. 3. Druhý a třetí žalovaní s žalobou nesouhlasili s tím, že dosavadní judikatura ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu u dědiců po zůstavitelích zemřelých za účinnosti nového občanského zákoníku, tedy po [datum], ohledně žalob, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem určité věci, je s ohledem na novou úpravu řízení o pozůstalosti nepoužitelná. Ustanovení § 189 odst. 1 z. ř. s . řeší situaci, kdy při projednání pozůstalosti vzniknou spory o aktiva pozůstalosti, ke kterým se dle tohoto ustanovení jako ke spornému majetku v řízení o pozůstalosti nepřihlíží. Ti, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, mohou své nároky uplatnit samostatnou žalobou. Takováto žaloba musí znít na určení vlastnického práva dědice k této nemovité věci, nikoli na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni úmrtí. Otázka, zda předmětná nemovitost je aktivem pozůstalosti, je nepochybně spornou. Jedná se o případ předpokládaný v § 172 odst. 2 věty druhé z. ř. s ., kdy k takovému spornému aktivu se nepřihlíží. Žalobkyni tedy na požadovaném určení nesvědčí ani naléhavý právní zájem. Dále poukázali na skutečnost, že převod sporné nemovitosti byl na základě trestního oznámení podaného synem žalobkyně podrobně přezkoumán orgány činnými v trestním řízení, přičemž nebylo zjištěno žádné pochybení. Dne [datum] byla zůstavitelka v uvedené věci před policejním orgánem vyslechnuta, kdy naprosto precizně popsala situaci a vztahy v rodině a jasně popsala svou vůli a své jednání, dle kterého převedla předmětnou nemovitost. Výslechu se vedle policejního orgánu účastnil opatrovník a soudce, nelze mít sebemenší pochybnosti, že uvedený úkon proběhl tak, jak je v protokolu zachycen, a již vůbec nelze mít žádné pochybnosti o tom, že by zůstavitelka nevěděla, co dělá. 4. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 5. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti doživotního užívacího práva a dohody o zákazu zcizení a zatížení uzavřené mezi dárcem [jméno] [příjmení] a obdarovanou [celé jméno žalované] dne [datum] bylo zjištěno, že zůstavitelka a první žalovaná uzavřely darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo darování jednotky [číslo] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a na pozemcích, zřízení věcného břemene doživotního výlučného užívání práva nemovitostí dárkyní bezplatně a dále se smluvní strany dohodly, že obdarovaná není oprávněna nemovitosti po dobu života dárce zcizit a zatížit věcným právem bez předchozího písemného souhlasu dárce. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], obec Praha, katastrální území Břevnov, [list vlastnictví], bylo zjištěno, že vlastníkem sporného bytu, č. jednotky [číslo], v domě [adresa], je první žalovaná na základě smlouvy darovací ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. 7. Ze spisu Okresního soudu v Berouně, sp. zn. 22 D 651/2019, bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], vdova, zemřela dne [datum] v [anonymizována tři slova] [obec]. Při lustrování v evidenci právních jednání pro případ smrti byly nalezeny tři listiny s údaji zůstavitelky, a to závěť uložená u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], závěť uložená u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a závěť uložena u [anonymizováno]