9 C 77/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 30. 5. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 402 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 127,76 Kč, a to z částky 12 402 Kč za období od 25. 4. 2022 do 26. 5. 2022, a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 402 Kč za období od 27. 5. 2022 zaplacení z úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 7. 2021 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně tvrdila, že úvěrová smlouva byla uzavřena podpisovým SMS kódem, kdy je při uzavírání první úvěrové smlouvy ověřena identita žadatele v případě vyplacení úvěru na bankovní účet klientem odeslanou platbou 1 Kč na účet žalobkyně; žalovaný zaslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Dle žalobkyně byl žalovanému na základě této úvěrové smlouvy poskytnut dne 23. 7. 2021 úvěr ve výši 10 000 Kč na jeho bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě, který se zavázal zaplatit spolu s poplatkem 330 Kč; splatnost úvěru byla sjednána 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný žalobkyni zaplatil pouze částku 1 493 Kč, která byla započtena na dlužnou částku v souladu s ustanovením úvěrové smlouvy„ Jak budete splácet“. Žalovanou částku tak po započtení představuje nesplacená jistina ve výši 9 999 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 488 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši 490 Kč, účelně vynaložené náklady v celkové výši 200 Kč, smluvní pokuta v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně ve věci uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, a pokud má žalovaný nějaké jiné závazky, zjišťovala, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku; dále klienty podrobuje credit scoringu. Žalovaný nezaplatil ani po předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 23. 7. 2021 na jeho bankovní účet [bankovní účet] částku 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 7. 2021, opis výpisu proplacení smlouvy s datem 23. 7. 2021). 5. Žalovaný uhradil žalobkyni dne 24. 8. 2021 dne částku 1 Kč, dne 20. 9. 2021 částku 2 Kč a dne 20. 10. 2021 částku 1 493 Kč, tj. celkem částku 1 493 Kč (potvrzení o platbě ze dne 24. 8. 2021, ze dne 20. 9. 2021, ze dne 20. 10. 2021, opis výpisu proplacení smlouvy s datem 20. 9. 2021). 6. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů ode dne sepsání výzvy (25. 3. 2022) (předžalobní upomínka z 25. 3. 2022, vč. dokladu o odeslání). 7. Žalobkyně v řízení neprokázala, že dne 23. 7. 2021 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným. Smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce. Soud z předložené úvěrové smlouvy datované dne 23. 7. 2021 zjistil, že žalovaný měl předmětnou smlouvu podepsat prostřednictvím SMS podpisu. Žalobkyně ovšem v řízení neprokázala, že by žalovaný úvěrovou smlouvu podepsal ani prostřednictvím SMS podpisu. Žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovaný dne 23. 7. 2021 provedl platbu 1 Kč ze svého účtu na účet žalobkyně. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení soudu předložila pouze kopii formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, nepodepsanou kopii smlouvy o úvěru datovanou dne 23. 7. 2021, sazebník platný od 8. 4. 2018. Žalobkyně žádné důkazy k prokázání těchto skutečností soudu neoznačila a nepředložila. Nelze proto dojít k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle o obsahu, jenž by odpovídal obsahu žalobkyní tvrzené a předkládané smlouvy. 8. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného pro nyní posuzovanou věc nezjistil. 9. Jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání soudu nedostavila, nemohl jí soud při jednání poskytnout příslušná poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně dne 23. 7. 2021 poskytla žalovanému na jeho bankovní účet [bankovní účet] částku 10 000 Kč. Žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil celkem částku 1 493 Kč. Následně byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou k úhradě poskytnuté částky ve lhůtě 30 dnů ode dne 25. 3. 2022. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. V řízení nebyla prokázána tvrzení žalobkyně o existenci smlouvy o úvěru (ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutého spotřebitelského úvěru ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 488 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši 490 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 200 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 300 Kč a příslušenstvím v podobě kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 127,76 Kč a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 402 Kč za období od 27. 5. 2022 zaplacení. 13. Soud tak nárok žalobkyně po právní stránce posoudil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, jak bylo v řízení prokázáno. Žalovaný na uvedenou částku uhradil celkem částku 1 493 Kč. Žalobkyni tak vzniknul nárok na vydání částky 8 507 Kč, o kterou se žalovaný obohatil a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl vyzván k vrácení bezdůvodného obohacení ve lhůtě do 25. 4. 2022 (§ 607 o. z.). Dnem 26. 4. 2022 se tak žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 1968 o. z. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 26. 4. 2022 do zaplacení. 14. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 837,29 Kč, přičemž tato částka představuje 37,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 402 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s ust. § 149 o. s. ř.