20 C 47/2024-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhá zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobce svůj nárok odůvodňuje tím, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, (dále též jen „smlouva“) poskytl žalovanému peněžní částku ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal, že mu dlužnou sumu bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, nejpozději do , datum, . Žalovaný svou povinnost nesplnil, a to ani po opakovaných výzvách k úhradě ze strany žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy soud zjistil, že se účastníci dohodli na tom, že žalobce jako zapůjčitel přenechá při uzavření smlouvy žalovanému jako vydlužiteli , částka, a žalovaný tuto částku vrátí žalobci nejpozději dne , datum, s tím, že se strany dohodly na vrácení zápůjčky ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách, vždy splatných k 27. dni v měsíci, a to od června roku , Anonymizováno, do května roku , Anonymizováno, , a to bezhotovostně na bankovní účet žalobce. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že , částka, od žalobce převzal.4. Soud zhodnotil uvedený důkaz podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), přihlédl přitom ke všemu, co uvedl žalobce, když žalovaný byl v řízení nečinný. Z jediného provedeného důkazu se podává věrný obraz celkového skutkového stavu v projednávané věci, jakož i jednotlivých skutkových okolností. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti tohoto důkazu, či jeho obsahu. Soud pro nadbytečnost neprovedl navržený výslech účastníků, neboť dokazovanou skutečnost šlo prokázat jinak (srov. § 131 odst. 1 o. s. ř.), a to právě smlouvou, ze které soud vycházel.5. Na základě výše uvedeného důkazu a po jeho zhodnocení soud dospěl ke stejnému závěru o skutkovém stavu, tak jak je uvedený v odstavci 3 tohoto rozsudku.6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále též jen „nařízení“), výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. V poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, že účastnici uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Jelikož žalovaný nevrátil zápůjčku ve výši , částka, podle splátek stanovených v článku III. smlouvy, má žalobce kromě nároku na vrácení této peněžité částky rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše byla stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data, kdy měli být vráceny jednotlivé splátky a z výše každé jednotlivé splátky. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba ze dne , datum, ), a dále mu náleží paušální náhrada hotových výdajů po , částka, za každý ze 2 úkonů podle § 13 odst. 4 a. t.