17 C 233/2025-95 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11.6.2025 domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku I. specifikované částky s příslušenstvím z titulu nesplnění zákonné povinnosti vlastníka/provozovatele motorového vozidla sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy konkrétně v daném případě žalovaný jako vlastník, resp. provozovatel vozidla, neměl k osobnímu automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), osobnímu automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), osobnímu automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) a osobnímu automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), evidovaným v registru silničních vozidel jako provozovaných, uzavřeno pojištění odpovědnosti po období od 13.6.2024 do 13.8.2024 (ve vztahu k 1. označenému vozidlu), po období od 26.10.2023 do 26.8.2024 (ve vztahu k 2. shora označenému vozidlu), po období od 4.6.2024 do 2.9.2024 (ve vztahu k 3. shora označenému vozidlu) a po období od 4.6.2024 do 6.8.2024 (ve vztahu ke 4. shora označenému vozidlu), v důsledku čehož mu vznikla povinnost k úhradě příspěvků nepojištěných vozidel ve výši 2 914 Kč (62 nepojištěných dnů á 47 Kč), splatné dne 18.12.2024, dále ve výši 14 382 (306 nepojištěných dnů á 47 Kč), splatné dne 31.12.2024, dále ve výši 5 915 Kč (91 nepojištěných dnů á 65 Kč), splatné dne 7. 1. 2025, a dále ve výši 4 160 Kč (64 nepojištěných dnů á 65 Kč), splatné dne 7. 1. 2025. S připočtením částky 300 Kč představující výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na každý ze čtyř shora uvedených příspěvků tak žalovanému vznikl dluh v celkové výši 28 571 Kč. Tento dluh žalovaný nezaplatil ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši přiznané ve výroku I. tohoto rozsudku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez projednání vyslovila již ve svém návrhu ze dne 7. 5. 2025. Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se rovněž vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez projednání.4. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že žalovaný byl v rozhodných obdobích vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), osobního automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), osobního automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) a osobního automobilu RZ , SPZ, (zdvihový objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), evidovaných v registru silničních vozidel jako provozovaných, aniž by k nim měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně po dobu 62 dnů u vozidla RZ , SPZ, , po dobu 306 dnů u vozidla RZ , SPZ, , po dobu 91 dnů u vozidla RZ , SPZ, a po dobu 64 dnů u vozidla RZ , SPZ, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala, a to mj. písemnou výzvou ze dne 24.1.2025 (ve vztahu k 1. shora označenému vozidlu), výzvou ze dne 31.1.2025 (ve vztahu k 2. shora označenému vozidlu), výzvou ze dne 24.10.2024 (ve vztahu k 3. shora označenému vozidlu), výzvou ze dne 15.1.2025 (ve vztahu k 4. shora označenému vozidlu), k úhradě dlužných částek ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení této výzvy, v důsledku čehož nastala splatnost příspěvků. Žalobkyně žalovanému rovněž zaslala prostřednictvím své zástupkyně předžalobní výzvy k úhradě výše uvedených příspěvků, a to mj. dopisem ze dne 29.4.2025 (ve vztahu k 1. shora označenému příspěvku), dopisem ze dne 9.5.2025 (ve vztahu ke 2. shora označenému příspěvku), dopisem ze dne 8. 4. 2025 (ve vztahu k 3. shora označenému příspěvku), dopisem ze dne 8. 4. 2025 (ve vztahu k 4. shora označenému příspěvku). K úhradě dlužných částek ze strany žalovaného však ani poté nedošlo (viz zjištěné údaje o vozidlech a o povinných osobách, cit. písemné výzvy k úhradě příspěvků, předžalobní upomínky, doklady o odeslání).5. Soud následně zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a po právním zhodnocení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného motorového vozidla k němu neměl v rozhodných obdobích uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v důsledku čehož mu tak vznikla povinnost § 45 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), zaplatit příspěvky do garančního fondu žalobkyně. Výše příspěvku je stanovena vyhláškou ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „vyhláška“) a žalobkyní požadovaná výše příspěvků za den je v souladu s touto vyhláškou. Současně žalovanému vznikla i povinnost zaplatit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na každý ze čtyř příspěvků podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč (tj. celkem za čtyři příspěvky 1 200 Kč) dle § 6 vyhlášky. V daném případě žalovaný neuhradil příspěvky a po uplynutí lhůt uvedených ve výzvách k plnění se dostal do prodlení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vedle samotné jistiny dluhu rovněž zákonné úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 959 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 144 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), a to jako odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 400 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu. V souladu s § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon, to vše navýšené o 21 % DPH.