20 C 121/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne , datum, domáhá zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je provozovatelkou pražské hromadné dopravy, kterou žalovaná využila ke své přepravě, a to dne , datum, vůz , Anonymizováno, 3, dne , datum, vůz , Anonymizováno, , dne , datum, vůz linky , Anonymizováno, , dne , datum, vůz linky , Anonymizováno, , dne , datum, vůz , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, vůz linky , Anonymizováno, . dne , datum, vůz linky , Anonymizováno, a dne , datum, vůz linky , Anonymizováno, , právnická osoba, též jen „vozidla“). Při kontrolách se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, přičemž ani dodatečně nezaplatila přirážku k jízdnému (vždy ve výši , částka, ) a jízdné (vždy ve výši , částka, ). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši z dlužné částky vždy ode dne následujícího provedené kontrole až do zaplacení. Žalovaná žalobkyni nic nezaplatila ani k výzvě předcházející žalobě.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně se práva na projednání výslovně vzdala a u žalované soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila (viz § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze záznamů o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že se žalovaná ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, přepravovala vozidly bez platné jízdenky pražské hromadné dopravy, kterou provozuje žalobkyně s tím, že k výzvě revizora žalobkyni nikdy nezaplatila na místě jízdné ve výši , částka, ani přirážku k jízdnému ve výši , částka, .5. Ze smluvních přepravních podmínek soud zjistil, že v bodu 8. odst. 5 těchto podmínek je přirážka k jízdnému stanovena ve výši , částka, .6. Z tarifu soud zjistil, že jízdné činí , částka, .7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná ani v jednom případě dlužné jízdné a dlužnou přirážku k jízdnému žalobkyni nezaplatila ani dodatečně, načež byla písemně upozorněna na podání žaloby a posledně vyzvána k dobrovolné úhradě celého dluhu vůči žalobkyni.8. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Listinné důkazy stačily k získání dostatečných zjištění o skutkovém stavu. Listinné důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedla žalobkyně, když žalovaná byla v řízení nečinná. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z těchto listin.9. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalovaná se ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, přepravovala vozidly bez platné jízdenky pražské hromadné dopravy, kterou provozuje žalobkyně s tím, že k výzvě revizora žalobkyni nikdy nezaplatila na místě jízdné ve výši , částka, , které je stanoveno v ceníku jízdného žalobkyně (tarifu), ani přirážku k jízdnému ve výši , částka, , která je stanovena v bodu 8. odst. 5 smluvních přepravních podmínek žalobkyně, obojí ve znění účinném ke dni kontroly žalovaného. Žalovaná jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni nezaplatila ani dodatečně, načež byla písemně upozorněna na podání žaloby a vyzvána k dobrovolné úhradě celého dluhu vůči žalobkyni.10. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.11. Podle § 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále též jen „vyhláška“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen „přepravní smlouva“) vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen „jízdné“) podle tarifu (odstavec 1). Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen „nástup do vozidla“) [odstavec 2].12. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo rezervačního dokladu [§ 4 odst. 4 písm. a)] ve výši podle tarifu.13. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.14. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)].15. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, . Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše , částka, .16. V poměrech projednávané věci žalovaná za účelem své přepravy pražskou hromadnou dopravou nastoupila do vozidel, aniž měla platný jízdní doklad. Jízdné, které si měla žalovaná zakoupit podle § 7 odst. 1 vyhlášky, tak byla povinna zaplatit žalobkyni k výzvě revizora, který na místě prováděl kontrolu jízdních dokladů podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výše jízdného (vždy , částka, ) vychází z ceníku jízdného žalobkyně (tarifu) a výše přirážky k jízdnému (vždy , částka, ) vychází z bodu 8. odst. 5 smluvních přepravních podmínek žalobkyně, obojí ve znění účinném ke dni kontroly žalovaného.17. Vzhledem k tomu, že žalovaná jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši , částka, nezaplatila, dostala se s plněním svého dluhu podle § 1968 o. z. do prodlení a je povinna žalobkyni zaplatit rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., počínající běžet ode dne následujícího provedených kontrol až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, a dále mu náleží tři paušální náhrady výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .