27 C 102/2025-39 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se domáhali určení obsahu darovacích smluv, specifikovaných ve výroku I. a II., a nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením těchto smluv, s odůvodněním, dne , datum, uzavřeli s žalovaným smlouvu o smlouvě budoucí darovací, v níž se žalovaný zavázal poskytnout po nabytí dědictví po , jméno FO, , část majetku, jenž v budoucnu zdědí a to ¼ z nabytého spoluvlastnického podílu na nemovitostech či peněžitý dar ve výši , částka, . Žalovaný dědictví po , jméno FO, nabyl a to konkr. spoluvlastnický podíl o velikosti 5/12 na nemovitostech specifikovaných ve výroku I. a II. rozsudku, čímž došlo k naplnění podmínky, kterou smlouva o smlouvě budoucí předpokládala, avšak žalobcům neposkytnul žádného plnění, k němuž se ve smlouvě zavázal. Žalobci namítali, že úvodní věta ustanovení smlouvy o smlouvě budoucí nemůže být vykládáno jako podmínka, neboť explicitně nepropojuje vznik závazků s konkrétním podílem dědictví, ale pouze nabytím dědictví. S ohledem na obsah smlouvy o smlouvě budoucí, za situace kdy žalovaný neposkytnul žalobcům částku , částka, , vznikla mu povinnost darovat každému z žalobců ideální ¼ svého podílu na zděděných nemovitostech. Přes výzvu však žalovaný neposkytnul žádného plnění.2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je pravdou, že mezi ním a žalobci byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí darovací dne , datum, , jež však vycházela z předpokladu, že žalovaný zdědí po své babičce , jméno FO, polovinu majetku, který tato zanechá. Pro takový případ, se zavázal darovat každému z žalobců, jeho bratrů id. ¼ svého spoluvlastnického podílu na všech jím dědictvím získaných nemovitostech, neboť zůstavitelkou bylo původně určeno pro žalovaného ½ pozůstalosti. Při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí vycházely všechny strany ze závěti, sepsané zůstavitelkou ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , v níž za dědice povolala , jméno FO, svou vnučku , jméno FO, a svého vnuka- žalovaného, mezi něž rozdělila pozůstalost rovným dílem. Dne , datum, však zůstavitelka sepsala vlastní rukou druhou závěť, kterou změnila okruh dědiců a výši dědických podílů tak, že žalovanému se mělo dostat pouze 5/12 pozůstalosti a naopak oba žalobci byli povoláni za dědice, kdy jim připadlo každému 1/6 nemovitostí, jež tvoří pozůstalost. Žalovaný namítnul, že obsah prvé závěti byla tak odkládací podmínkou pro vzniku závazku žalovaného, ve smyslu § 548 o. z. Odkázal na rozhodnutí NS , spisová značka, . Oba žalobci po úmrtí zůstavitelky tak skutečně nabyli každý 1/6 nemovitostí tvořících pozůstalost, což je více, než se jim mělo dostat dle smlouvy o smlouvě budoucí. Žalovaný dále namítnul, že závazek, jenž měl žalovanému vzniknout, byl zajištěn směnkou vlastní bez protestu na směnečnou sumu 1,5 mil. Kč a tento oba žalobci oznámili žalovanému, že postoupili pohledávku ze směnky postoupili novému věřiteli a to společnosti poctivá práca s. r. o. se sídlem na Slovensku, který žalovanému vyzval ke splnění závazku. Pokud žalobci postoupili tuto pohledávku za úplatu, domáhali by se dvojitého plnění na jeden závazek.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:4. Mezi strany bylo nesporné a je prokázáno smlouvou o smlouvě budoucí darovací ze dne , datum, , že žalovaný jako budoucí dárce a žalobci jako budoucí obdarovaní uzavřeli uvedeného dne smlouvu o smlouvě budoucí darovací následujícího znění: „, adresa, k tomu, že budoucí dárce by měl jako dědic ze závěti po babičce (zůstavitelce) , jméno FO, zdědit polovinu majetku, který zůstavitelka zanechala, rozhodl se dárce čestně splnit její přání a podělit se o tento majetek se svými bratry. Zůstavitelka navrhovala, aby bratrům po nabytí dědictví daroval každému 1/3 toho, co dědictvím získá. Účastníci této smlouvy se však dohodli tak, že budoucí dárce každému z nich převedl darem po půl roce od nabytí dědictví po babičce , jméno FO, jednu ideální čtvrtinu svého spoluvlastnického podílu na všech jím dědictvím získaných nemovitostech, pokud do šesti měsíců od nabytí dědictví po babičce , jméno FO, neposkytne každému ze shora označených bratrů dohodnutý peněžitý dar v částce , částka, , získaný prodejem svého spoluvlastnického podílu na zděděných nemovitostech (maximálně však 1/3 kupní ceny za prodej svého spoluvlastnického podílu na těchto zděděných nemovitostech). Dárce se zavazuje po získání dědictví podělit se s bratry i o finanční prostředky, které jako dědic po babičce získá s tím, že částka, která bude bratrům vyplacena každému z nich, je ponechána na úvaze dárce.“5. Dne , datum, zůstavitelka , jméno FO, učinila závěť prostřednictvím notářského zápisu, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, pod č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v níž povolala za svého dědice vnučku , jméno FO, , narozenou , datum, , a vnuka , Jméno žalovaného, (žalovaného) s tím, že jim rovným dílem zůstavuje veškerý svůj majetek naležející do pozůstalosti, ať se nachází kdekoliv.6. Z protokolu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, , dne , datum, má soud za prokázané, že uvedeného dne v rámci projednávání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, , narozen , datum, , předložil listinu o vydědění, datovanou dnem , datum, , podepsanou , jméno FO, , následujícího obsahu: „Vyděďuji svého prvorozeného syna , jméno FO, , narozeného , datum, s tím, že za dědice povolávám jeho syny. Důvodem vydědění je skutečnost, že je můj syn , jméno FO, zadlužen a mám oprávněnou obavu, že by pro potomky nezachoval povinný díl, jeho díl, tedy polovinu dědictví, nechť se rozdělí mezi jeho syny rovným dílem.“7. Z protokolu sepsaného v kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky, pod č. j. , spisová značka, , dne , datum, v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, má soud za prokázané, že v rámci dědického řízení se zjistila závěť, sepsaná notářským zápisem dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, a dále, že zůstavitelka zanechala vlastnoručně psanou a podepsanou závěť – listinu o vydědění dne , datum, , kdy je konstatováno, že stav a obsah listin odpovídá ustanovení občanského zákoníku. Notářka konstatovala, že zůstavitelka byla vdova, měla dvě děti, a to syna , jméno FO, , narozeného , datum, , a , jméno FO, , narozeného , datum, . Dále notářka konstatovala, že v závěti ze dne , datum, zůstavitelka ustanovila dědici svou vnučku , jméno FO, a svého vnuka , Jméno žalovaného, (žalovaného) a zůstavila jim rovným dílem veškerý svůj majetek naležející do pozůstalosti. V závěti – listině o vydědění ze dne , datum, zůstavitelka vydědila svého syna , jméno FO, z důvodu marnotratnosti a jeho dědický podíl, tj. polovina pozůstalosti, rozdělila mezi syny , jméno FO, rovným dílem. Obě listiny byly konstatovány jako pravé a platné. Žalobci a žalovaný tak byli vyrozuměni o dědickém právu. Dále bylo shora uvedenou notářkou rozhodnuto tak, že pozůstalost bude rozdělena tak, že závětní dědic , Jméno žalovaného, (žalovaný) nabývá z pozůstalosti díl o velikosti 5/12, závětní dědička , jméno FO, nabývá díl o velikosti 1/4 a závětní dědic , Jméno žalobce A, (žalobce) a , Jméno žalobce B, (žalobce) nabývají každý díl o velikosti 1/6.8. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , ke dni , datum, má soud za prokázané, že spoluvlastníky pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, a budova č. p. , Anonymizováno, , jsou spoluvlastníky , jméno FO, o velikosti podílu 1/4, dále , jméno FO, (žalobce ad a) se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/3 a , jméno FO, (žalovaný) o spoluvlastnickém podílu o velikosti 5/12.9. Z ostatních důkazů soud s ohledem na svůj právní názor nezjistil nic pro věc podstatného.10. Podle ustanovení § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.11. Podle ustanovení § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.12. Podle ust. § 1788 odst. 2 o. z. platí, že změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazků, ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.13. Jak uvádí odborná literatura zákon okolnosti nevymezuje. Jedná se jak o změnu okolností faktic