27 C 5/2025-60 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou, došlou soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky po žalované, s tvrzením, že uvedená částka představuje bezdůvodné obohacení, jehož se mělo žalované dostat tak, že žalobce s žalovanou tvořili pár jako druh a družka, a to od roku 2006 do roku 2022, kdy žili též ve společné domácnosti. Žalovaná společnou domácnosti opustila na začátku roku 2022. Žalobce tvrdil, že žalovaná do vztahu přišla jako nemajetná, a za jejich společného života se žalobce, po předchozí dohodě s žalovanou, rozhodl, že zakoupí několik bytových jednotek, kdy se s žalovanou dohodli, že žalobci uhradí kupní cenu a bytové jednotky budou převedeny do jejího vlastnictví (od prodávajících) a to tak, že žalované poskytl částku ve výši , částka, ke koupi jednotku č. , hodnota, , , adresa, , dále žalované poskytl částku ve výši , částka, ke koupi družstevního bytu č. , hodnota, , , adresa, , a také částku ve výši , částka, ke koupi jednotky č. , adresa, . Kromě těchto jmenovaných bytů byly z finančních prostředků žalobce zakoupeny i jiné bytové jednotky. Žalobce uvedl, že v rámci shora uvedené dohody bylo mezi ním a žalovanou též sjednáno, že se o něj postará ve stáří. Tyto prostředky tak žalobce vynaložil s představou další společné budoucnosti. Následně však došlo ze strany žalované k nevěře a ukončení jejich vzájemného vztahu. Na základě uvedeného tak žalobce dospěl k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, představované uhrazenými kupními cenami za bytové jednotky, v celkové výši , částka, . V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky , částka, , s odůvodněním, že tato částka představuje kupní cenu za družstevní byt na adrese , adresa, .2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby, s tím, že nárok žalobce neuznává a uvedla, že s žalobcem nikdy nesdílela žádnou domácnost, nadto nárok požadovaný žalobcem je promlčený, neboť platby na kupní ceny bytových jednotek byly žalobcem provedeny , datum, a , datum, . Dále namítla, že vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, , na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , je dcera žalované, a tedy není možné, aby se z ní obohatila žalovaná.3. Usnesením soudu zdejšího ze dne , datum, , č. J. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , soud řízení částečně zastavil, co do částky , částka, .4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:5. Z karty zaměstnance ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná byla zaměstnaná od , datum, u společnosti , právnická osoba6. Z výpisu z OR, vedeného Městským soudem v Praze, odd. C, vl. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalovaný je jednatelem společnosti , právnická osoba7. Z kupní smlouvy mezi , adresa, a žalovanou ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi těmito osobami byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je bytová jednotka č. , adresa, . Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, .8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s doručenkou datové zprávy má soud za prokázané, že žalobce skrze právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, , a to včetně úhrady nákladů právního zastoupení na mimosoudní vyřešení věci.9. Z výpisů z bankovního účtu č. , č. účtu, za období , datum, - , datum, a za období od , datum, - , datum, má soud za prokázané, že žalobce dne , datum, uhradil téměř celou kupní cenu za jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese: , adresa, na účet sjednaný mezi stranami v kupní smlouvě, když z celkové kupní ceny ve výši , částka, uhradil částku , částka, ; dále že dne , datum, uhradil kupní cenu ve výši , částka, za jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, .10. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , má soud za prokázané, že vlastníkem oprávnění k uvedené jednotce má žalovaná.11. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , má soud za prokázané, že vlastníkem oprávnění k uvedené jednotce má žalovaná.12. Z kupní smlouvy mezi , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Kupní cena byla sjednána na výši , částka, .13. Z potvrzení vystaveného , právnická osoba, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná měla zmocnění k nakládání s prostředky na účtu žalobce.14. Soud má též za prokázané tvrzení žalobce, že mezi ním a žalovanou byla před vynaložením shora uvedených finančních prostředků uzavřena dohoda, o jejímž obsahu má soud prokázáno minimálně to, že kupní cenu za jednotky, které nabyla do vlastnictví žalovaná, bude uhrazena žalobcem. Tento závěr vyplývá ze shora uvedených zjištěných skutečností, jimiž jsou existence vlastnického právo žalované k předmětným jednotkám, jež nabyla kupními smlouvami a úhrada kupních cen za tyto jednotky žalobcem.15. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.16. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen ,,o. z.“) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.17. Žalobcem tvrzenou a v řízení prokázanou dohodu, jež byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou soud po právní stránce hodnotí jako smlouvu o darování, uzavřenou v ústní formě, dle ustanovení § 2055 odst. 1. o. z., podle kterého darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „ Byla-li finanční hotovost předána, aniž předávající přitom dal jakkoli najevo úmysl požadovat ji zpět, a činil-li tak s vědomím, že přijímající tuto hotovost použije na úhradu svého dluhu a že není schopen mu ji vrátit, a přijímající peníze za stejných okolností přijal, lze dovozovat, že mezi předávajícím a přijímajícím byla uzavřena darovací smlouva).18. Vzhledem k uvedenému, tak není důvodný požadavek žalobce na vrácení žalované částky, jíž se domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebyly prokázány skutečnosti, které by vedly k závěru, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odstavec 2).20. Jak vyplývá ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaná získala majetkový prospěch v podobě skutečnosti, že nemusela hradit kupní cenu bytových jednotek, nikoliv bez právního důvodu, ale na základě dohody s žalobcem. Uvedené ostatně tvrdí i sám žalobce. Právním důvodem je tak uzavřená smlouva (dohoda). Srov. „Spravedlivým důvodem pro nabytí obohacení se primárně rozumí důvod právní. O existenci spravedlivého důvodu, jenž není důvodem právním a plyne ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života, lze uvažovat jen zcela výjimečně. II. Za právní důvod pro nabytí obohacení lze zásadně označovat právní skutečnost, jež obohacenému zakládá právo, aby na úkor ochuzeného získal majetkový prospěch, respektive aby si tento majetkový prospěch podržel, případně právní normu, z níž takové oprávnění vyplývá přímo.“ (, spisová značka, = , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).21. Dále nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, že by šlo o právní důvod, který později odpadl. Shodně tak nelze s ohledem na existenci dohody mezi žalobcem a žalovanou učinit závěr o tom, že by žalovaná užila protiprávně cizí hodnoty anebo, že bylo za žalovanou plněno něco, co měla sama po právu plnit. Právním důvodem, pro nějž žalovaná získala majetkový prospěch, je právě existence dohody mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce netvrdil a ani neprokazoval, že by obsahem dohody mezi ním a žalovanou bylo též sjednání protiplnění za plnění jím poskytnutá, tj. za úhradu kupních cen předmětných jednotek.22. Podle § 2072 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.23. V řízení nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, z nichž by šlo dovodit, že žalované vznikla povinnost k vrácení daru, neboť nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, které by bylo možné poso