6 C 131/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 14. 1. 2025 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované o zaplacení částky 11 614 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastnice uzavřely dne 12. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnut žalobkyní standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla žalobkyně na účet žalované uvedený na první straně smlouvy o úvěru, a to dne 13. 1. 2023, čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalované v souladu se smlouvou. Zbývající částku ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně v souladu s článkem II. písmeno b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Účastnice se ve smlouvě o úvěru dohodly, že poskytnuté peněžité prostředky, tedy předmětný úvěr společně s úroky podle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové částce 40 000 Kč žalovaná žalobkyni uhradí v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně. K uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácela řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně odeslala žalované upomínky ze dne 27. 9. 2024 a 26. 10. 2024 a oznámení o zesplatnění smlouvy ze dne 26. 11. 2024. I za tyto upomínky požaduje úhradu á 100 Kč. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem 9 377 Kč, když se tato částka skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 799 Kč a zesplatněné jistiny ve výši 4 578 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 26. 11. 2024. Z , jméno FO, smlouvy B vyplývá, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění úvěru umořena částka 8 853 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 26. 11. 2024 předžalobní výzvu, avšak bezvýsledně.2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 12781/2025–6 ze dne 19. 2. 2025, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej pro usnesením ze dne 15. 4. 2025 zrušil a ve věci nařídil jednání na 15. 8. 2025, ke kterému řádně a včas předvolal účastnice. Zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaná se bez omluvy nedostavila, ač měla vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 19. 5. 2025. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti účastnic.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud má za prokázáno listinou Potvrzení o provedení transakce, že žalovaná zaslala na účet žalobkyně dne 13. 1. 2023 částku 1 Kč jako verifikační platbu. , jméno FO, Potvrzení o provedení transakce s datem 13. 1. 2023, má soud za prokázáno, že žalobkyně odeslala na účet , č. účtu, platbu 27 500 Kč a téhož dne na účet , č. účtu, , jméno FO, částku 2 500 Kč. , jméno FO, smlouvy má soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila ke dni podání žaloby (vyhlášení rozsudku) žalobkyni částku 30 400 Kč. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru s datem 12. 1. 2023, má soud za prokázáno, že jako smluvní strany jsou označeny žalovaná jako úvěrovaný a žalobkyně jako poskytovatel. Celková výše spotřebitelského úvěru je podle smlouvy 30 000 Kč, z toho provize zprostředkovatele 2 500 Kč, celková částka, kterou úvěrovaný uhradí činí 40 000 Kč se splátkami 1 600 Kč měsíčně s datem poslední splátky 20. 2. 2025. , jméno FO, není podepsána smluvními stranami vlastnoručně ani zaručeným elektronickým podpisem.5. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.6. Po zhodnocení v řízení provedených důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy mezi účastnicemi, neboť předložená listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , není vlastnoručně podepsána smluvními stranami, ani zaručeným elektronickým podpisem podle § 5–7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem vyžaduje ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů písemnou formu. Z pohledu slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě.7. Doložená elektronická smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s označeným číslem účtu žalované , č. účtu, , na kterou se žalobkyně odvolává, neobsahuje, jak shora uvedeno, vlastnoruční ani elektronický podpis žalované a rovněž ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis, přičemž jiné relevantní důkazy prokazující vznik tvrzeného smluvního vztahu žalobkyně nedoložila. Tím, že se žalobkyně, byť s omluvou, nedostavila k jednání, znemožnila, aby se jí dostalo procesního poučení podle § 118a o. s. ř. o nutnosti označit důkazy prokazující její rozhodná žalobní tvrzení o vzniku smluvního vztahu mezi účastnicemi, v důsledku čehož ohledně těchto tvrzení žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Soud není oprávněn ani povinen sdělovat žalobkyni potřebná poučení jiným způsobem než ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. a není ani povinen z tohoto důvodu jednání odročovat (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 24. 6. 2020).8. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi účastnicemi nebyla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, posuzoval soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákon v platném znění, neboť v řízení má za prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalované dne 13. 1. 2023 částku 27 500 Kč, a to bez právního důvodu. Žalovaná však, jak vyplývá z bonity smlouvy, uhradila žalobkyni již částku 30 400 Kč, tedy více, než jí bylo žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení poskytnuto. Z tohoto důvodu soud proto žalobu zamítl.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované však dosud žádné náklady nevznikly.