6 C 331/2024-42 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 19. 9. 2024 u zdejšího soudu žalobu proti žalované, kterou se domáhala, po upřesnění k výzvě soudu, určení, že mezi účastnicemi nevznikl právní vztah úvěrujícího a úvěrovaného z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, z důvodu její absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, a dále určení, že splatnost jistiny z neplatného úvěru poskytnutého žalovanou žalobkyni na základě smlouvy uvedené ve výroku I. žalobního petitu, tj. částka ve výši 10 000 Kč, je splatná ve dvaceti měsíčních splátkách po 500 Kč, a to vždy 25. dni v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela z pozice spotřebitele jako slabší smluvní strany se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se žalovaná zavázala, že žalobkyni poskytne v její prospěch peněžní prostředky do úvěrového rámce až 30 000 Kč, kdy skutečně čerpaná částka byla ve výši 10 000 Kč, a žalobkyně se zavázala jí poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalované úroky, to vše na základě smlouvy. Výše úrokové sazby byla stranami v souladu s čl. 2.1.6 domluvena na 40 % měsíčně, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) odpovídá roční sazbě ve výši 5529,83 %. Žalobkyně již brzy seznala, že splácení předmětného úvěru je nad její síly, a proto dne 16. 7. 2024 oslovila svoji právní zástupkyni, aby ji v předmětném případě zastupovala. Dne 29. 7. 2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalované přípis, ve kterém žalovanou vyzvala ke smírnému řešení mezi stranami, a vzhledem k tvrzené neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, aby došlo k vrácení dosud nesplacené jistiny dluhu. Na tento přípis reagovala žalovaná dopisem ze dne 1. 8. 2024, ve kterém sice odmítla závěry žalobkyně o tvrzené neplatnosti uzavřené smlouvy, nicméně přesto navrhla, aby došlo k uhrazení zbývající dlužné částky ve výši 10 000 Kč plus 10 %, celkem tedy 11 600 Kč, přestože podle žalované je celková výše nedoplatku ve výši 23 595,50 Kč. Žalobkyně s touto nabídkou nesouhlasila a navrhla vrácení toliko částky odpovídající nesplacené jistině dluhu, a to ve splátkách 500 Kč měsíčně. Žalovaná sice předložila dne 20. 8. 2024 návrh dohody o narovnání, ten však nadále nijak nereflektoval účelně vynaložené náklady na právní zastoupení žalobkyně. Vzhledem k tomu, že i přes opakované urgence žalobkyně dosud k dohodě mezi stranami nedošlo, podala žalobkyně tuto žalobu.2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 30. 1. 2025 navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že účastnice uzavřely dne 6. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se žalovaná jakožto úvěrující zavázala poskytnout žalobkyni jako úvěrované peněžní prostředky až do výše 30 000 Kč a žalobkyně se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalované vrátit a zaplatit úroky. Na základě této žádosti pak byly žalobkyni poskytnuty žalovanou peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala hradit smluvní úrok z poskytnutého úvěru ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 5. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy žalovaná provedla posouzení úvěruschopnosti žalobkyně, když vycházela z údajů poskytnutých žalobkyní a výplatních lístků a výpisů z bankovního účtu. Dne 2. 7. 2024 žalovaná telefonicky kontaktovala žalobkyni za účelem zajištění dohody k úhradě dlužné částky podle smlouvy, žalobkyně namítala rodinné problémy, ale přislíbila žalované úhradu. Dosud však ničeho podle smlouvy žalované neuhradila. V zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, zaslala žalobkyně žalované přípis s názvem Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 7. 2024, ve kterém namítala neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti a rozporu s dobrými mravy. Požadovala započtení veškerých plateb žalované jako plateb na jistinu a požadovala stanovisko žalované ke smírnému řešení. Žalovaná v reakci na tento přípis zaslala žalobkyni odpověď ze dne 1. 8. 2024, v níž vyslovila, i přesto, že nesouhlasila s tvrzeními žalobkyně v přípisu ze dne 29. 7. 2024, ochotu vyjít vstříc žalobkyni a odpustit jí příslušenství úvěru, pakliže žalobkyně uhradí jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a 10 % z aktuální výše napočítaného smluvního úroku ve výši 1 600 Kč, celkem tedy 11 600 Kč. Žalobkyně přípisem ze dne 5. 8. 2024 tento návrh žalované neakceptovala, navrhla splatit pouze poskytnutou jistinu, a to po splátkách 500 Kč měsíčně. Žalovaná proto dne 20. 8. 2024 zaslala žalobkyni návrh dohody o narovnání podle požadavku žalobkyně. Žalobkyně však na zaslaný návrh dohody o narovnání nereagovala. Žalovaná jí proto dne 5. 9. 2024 urgovala, avšak opět bezvýsledně. Žalovaná považuje žalobu žalobkyně za účelovou, zjevně nedůvodnou a šikanózní. Namítala, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalovaná měla a má zájem o smírné řešení a chtěla celou záležitost vyřešit mimosoudně, když vyslovila souhlas se splacením pouze dlužné jistiny úvěru, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, jak navrhovala sama žalobkyně. Pokud se za této situace žalobkyně domáhá toho, aby soud určil, že žalobkyně je povinna uhradit částku 10 000 Kč ve splátkách 500 Kč, je takový požadavek zcela nesmyslný a nedůvodný, neboť žalovaná s tímto způsobem úhradu dluhu vyslovila souhlas, a nad to sama několikrát vyzývala žalobkyni k uzavření dohody o narovnání, jejímž předmětem by bylo toto ujednání. Mezi účastnicemi dále není sporu, že žalobkyně má vrátit žalované pouze jistinu ve výši 10 000 Kč, a proto mezi účastnicemi řízení není žádný spor, tak, jak jej předpokládá ust. § 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř.). Žalovaná dále namítala nedostatek věcné pasivní legitimace s odůvodněním, že žalobkyně se po ní nedomáhá splnění žádné hmotněprávní povinnosti, když žalobou na určení splátek jistiny zavazuje toliko sebe. Žalovaná poukázala na skutečnost, že ustanovení § 87 zákona na ochranu spotřebitele, na které se žalobkyně odkazuje, upravuje situaci, kde mezi účastníky existuje spor o vrácení jistiny, přičemž v takovém případě soud rozhoduje o jejím splacení. Tato situace však v daném řízení nenastala, neboť žalovaná ještě před jeho zahájením předložila žalobkyni dohodu o narovnání, která upravovala jak výši bezdůvodného obohacení, tak i splatnost ve formě splátek, a to plně v souladu s tím, čeho se žalobkyně v řízení domáhá. K uzavření smírné dohody tudíž nedošlo pouze z důvodu na straně žalobkyně. Jedinou spornou věcí v rámci mimosoudního jednání mezi účastnicemi byl požadavek na úhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně ve výši 5 400 Kč, který žalovaná odmítla jako nedůvodný, neboť svým chováním nezavdala příčinu k zahájení soudního řízení, měla zájem plně vyhovět protistraně a odmítla pouze zahrnout úhradu nákladů právního zastoupení do návrhu dohody o narovnání, neboť nebyly podle žalované vynaloženy účelně. Podle žalované je tedy nepochybné, že jediným smyslem a účelem podané žaloby je zájem právní zástupkyně žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně nikdy neoslovila žalovanou sama s pokusem o smírné řešení věci, nýbrž od počátku využila služeb právního zástupce. I z toho důvodu podle žalované nelze takové náklady za právní zastoupení považovat za účelné. Přípisy žalobkyně ze dne 29. 7. 2024 a 1. 8. 2024 adresované žalované nelze podle žalované považovat za předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Navrhla proto, aby soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení. Při jednáních, které soud ve věci nařídil na 16. 7. 2025 a 7. 11. 2025 žalovaná setrvala na stanovisku, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřená mezi účastnicemi, je platné právní jednání.3. Soud má za prokázány tyto skutečnosti:4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi účastnicemi (žalobkyně jako úvěrovaný, žalovaná jako úvěrující). Touto smlouvu se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše 30 000 Kč s tím, že úvěrovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky úvěrující vrátit a zaplatit úroky s úrokovou sazbou 40 % měsíčně a výší RPSN 5529,83 %. Mezi účastnicemi není sporu, že smlouva byla uzavřena dne 6. 5. 2024.5. Z dopisu adresovaného právní zástupkyní žalobkyně žalované s datem 29. 7. 2024, má soud za prokázáno, že napadla platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastnicemi z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalobkyně a z důvodu nepřiměřeně vysokých úroků (odměny) za poskytnutí úvěru. Vyjádřila ochotu žalobkyně splatit věřiteli poskytnutou jistotu a požadovala i přiznání nákladů za právní zastoupení.6. Z odpovědi žalované na předžalobní výzvu ze dne 1. 8. 2024, má soud za prokázáno, že žalovaná popírala neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti a nepřiměře