29 C 197/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 10 232 Kč s příslušenstvím, a to s tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Před uzavřením této smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně s odbornou péčí posouzena schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč, a to oproti závazku žalované poskytnuté peněžité prostředky vrátit a dále zaplatit úroky a další platby. Datum splatnosti bylo sjednáno ke dni [datum], přičemž na základě pozdějších dodatků ke smlouvě bylo stanoveno až ke dni [datum]. Žalovaná porušila svou smluvní povinnost, když nevrátila právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžité prostředky a dále nezaplatila sjednané úroky a další platby řádně a včas. Pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Ta žalobou požaduje, aby jí byla zaplacena částka v celkové výši 10 232 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč a dále ze smluvního úroku, který v době zesplatnění úvěru činil 1 840 Kč a ze smluvní pokuty, která v době zesplatnění úvěru činila 392 Kč. Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, ta však navzdory zaslané předžalobní upomínce žalobkyni k dnešnímu dni ničeho neuhradila. 2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nijak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], z dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] a z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] a z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč, a to oproti závazku žalované poskytnuté peněžité prostředky vrátit a dále zaplatit úroky a další platby. Doba splatnosti byla později uzavřenými dodatky ke smlouvě sjednána ke dni [datum]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně na dlužné částce ke dni splatnosti ničeho neuhradila. 5. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] přistoupila ke zesplatnění úvěru a žalovanou v této souvislosti vyzvala k okamžitému uhrazení částky 10 333 Kč, sestávající z jistiny ve výši 8 000 Kč, dále ze smluvního úroku ve výši 1 840 Kč, dále ze smluvní pokuty ve výši 392 Kč a poplatku za upomínku ve výši 100 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Z předložené tabulky a písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] dále vyplývá, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku se podává, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k uhrazení dlužné částky, přičemž jí za tímto účelem byla stanovena dodatečná lhůta. Žalovaná byla současně upozorněna na to, že pokud dlužnou částku v uvedené lhůtě neuhradí, bude žalobkyně její zaplacení nucena vymáhat soudní cestou. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku žalobkyni, byť částečně, uhradila. 8. Na základě provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč, a to oproti jejímu závazku poskytnuté peněžité prostředky vrátit a dále zaplatit úroky a další platby. Den splatnosti byl později uzavřenými dodatky ke smlouvě sjednán ke dni [datum]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ke dni splatnosti ničeho neuhradila. Ta proto dne [datum] přistoupila ke zesplatnění úvěru, přičemž žalovanou v této souvislosti vyzvala, aby jí uhradila dlužnou částku v celkové výši 10 332 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, ta však navzdory zaslané předžalobní upomínce žalobkyni k dnešnímu dni ničeho neuhradila. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovaném poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) s se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle §1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá písemnost odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání 20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 22. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. 23. Soud předně uvádí, že nemá za věrohodně prokázané, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované. Neunesení svého důkazního