4 C 61/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni v záhlaví uvedenou částku s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně (dříve pod názvem [právnická osoba]) uzavřela dne 23. 5. 2019 s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalované televizní vysílání prostřednictvím internetu. Za účelem využívání služeb žalobkyně bylo žalované pronajato zařízení Set-top box/CA Modul M91839EC0501. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 12. 2019. Podle smluvních ujednání měla žalovaná vrátit pronajaté zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy, jinak je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé pronajaté zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila smluvní podmínky, žalobkyně nárokuje úhradu sjednané smluvní pokuty za nevrácené zařízení ve výši 5 000 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje po uplynutí lhůty stanovené předžalobní upomínkou. Žalovaná žalovanou částku neuhradila, ačkoliv byla upomínána před podáním žaloby. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 5. Soud z předložených listin (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV, výzva k vrácení technického zařízení ze dne 10. 1. 2020, předžalobní upomínka ze dne 1. 12. 2020, včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 23. 5. 2019 smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytovala žalované televizní vysílání prostřednictvím internetu. Zároveň si účastníci řízení ve smlouvě sjednali pronájem zařízení, a to Set-top box/CA Modul M91839EC0501. Převzetí zařízení žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení podle smluvních podmínek. Žalovaná technické zařízení nevrátila, pročež ji žalobkyně předžalobní upomínkou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalovanou částku, byť alespoň zčásti, uhradila, příp. pronajatý modem řádně a včas vrátila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Smlouva uzavření mezí účastníky je přitom smlouvou uzavřenou rovněž v souladu s ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O povinnosti žalovanou zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.