15 C 240/2016-101 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou došlou soudu dne 4. 8. 2016 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené, která představuje náhradu škody. Druhý žalovaný se k jednání nařízenému na 22. 3. 2017 bez omluvy nedostavil, ačkoli předvolání k jednání mu bylo doručeno podle § 49 odst. 4 na adresu jeho platného trvalého pobytu dle výpisu z CEO dne 24. 2. 2017. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti 2. žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce vyplatil 2. žalovanému jako pojištěnému z pojistné smlouvy [číslo] o havarijním pojištění vozidla značky Renault Laguna, [registrační značka], ze dne [datum] na pojistném plnění částku 179.281 Kč. Tím nahradil 2. žalovanému škodu, která mu vznikla dne [datum] odcizením vozidla značky Renault Laguna, [registrační značka], zaparkovaného na [obec a číslo] v ulici [ulice] před domem [adresa] ze strany neznámého pachatele. Toto bylo evidováno jako pojistná událost [číslo]. Dále bylo v řízení prokázáno, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 10. 2014, č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3.května 2016, č.j. [spisová značka], které nabyly právní moci dne [datum], byl 1.žalovaný uznán vinným ze spáchání účastenství ve formě organizátorství na trestném činu pojistného podvodu podle ustnavoení § 10 odst. 1 písm. a) trestního zákona a § 250a odst. 1,3 trestního zákona a 2.žalovaný byl uznán vinným ze spáchání trestného činu pojistného podvodu podle ustanovení § 250a odst. 1,3 trestního zákona, kterého se dopustili v úmyslu obdržet od pojišťovny pojistné plnění z havarijního pojištění, zorganizovali obž. [celé jméno žalovaného] s obž. [příjmení] předstírané odcizení fiktivního vozidla tak, že obž. [celé jméno žalovaného] v přesně nezjištěném období zainvestoval koupi havarovaného a nepojízdného vozidla zničeného dne 26. 4. 2005 vlivem požáru jako totální škoda a odhlášeného z provozu, které bylo dne 19. 9. 2005 prodáno do ČR jako neopravitelný rak zn. Renault laguna, s následně přidělenou [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno], které nezjištěného dne koupil obž. [příjmení] od [jméno] [příjmení], [IČO], obž. [příjmení] vyřízl [příjmení], ten implantoval na jiné vozidlo shodného druhu, obž. [celé jméno žalovaného] představil obž. [příjmení] k získání pro jejich záměr obž. [celé jméno žalovaného], obž. [příjmení] získal obž. [celé jméno žalovaného], který si vozidlo na sebe nechal zaregistrovat, ten přitom věděl, že vozidlo bude později fiktivně odcizeno, aby vozidlo zlegalizovali, obž. [příjmení] zajistil, aby [příjmení] [příjmení], [IČO], dne 4. 1. 2007 vystavil protokol o měření emisí [číslo] znějící na vozidlo shodného typu, blíže neidentifikovatelné, bez uvedení VIN, že z hlediska měření emisí vyhovuje, obž. [příjmení] zajistil, aby [jméno] [příjmení], [datum narození], z tehdejší [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], dne 16. 1. 2007 vystavil protokol [číslo] o technické prohlídce vozidla, že vozidlo je z hlediska technického stavu pro další provoz způsobilé, nenašel na něm žádné, ani lehké závady, obž. [příjmení] vytvořil fiktivní plnou moc ze dne 17. 1. 2007, kterou obž. [celé jméno žalovaného] zmocňuje [titul] [jméno] [jméno], [IČO], aby na něho vozidlo nechal registrovat, ten získané doklady k vozidlu předložil dne 17. 1. 2007 Magistrátu hl. m. Prahy, který pod [číslo jednací] vydal rozhodnutí, že vozidlo vyhovuje provozu na pozemních komunikacích v ČR, po té dne 29. 1. 2007 obž. [právnická osoba], v pobočce [obec], sjednal a podepsal pojistnou smlouvu sdružené pojištění vozidla [číslo] na jméno obž. [celé jméno žalovaného], s jeho vědomím, bez plné moci, na pojistnou částku 250.000 Kč s 1% spoluúčastí, a smlouvu jménem obž. [celé jméno žalovaného] s jeho vědomím podepsal, do ní úmyslně nepravdivě uvedl, že vozidlo nebylo poškozeno, následně dne 1. 5. 2007, po předchozích instrukcích od obž. [příjmení] nahlásil obž. [celé jméno žalovaného] na Policii ČR, MO [část obce], [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [číslo], fiktivní odcizení vozidla, ke kterému fakticky nedošlo, protože takové vozidlo ve skutečnosti neexistovalo a před tím prodal obž. [příjmení] vozidlo na blíže nezjištěné vrakoviště, po té dne 7. 5. 2007 obž. [celé jméno žalovaného] z telefonního čísla [číslo], které uvedl i na PČR [obec a číslo], telefonicky oznámil odcizení vozidla na klientskou linku pojišťovny, ta ho evidovala jako pojistnou událost [číslo] následně obž. [příjmení] za obž. [celé jméno žalovaného] předal uvedené pojišťovně kromě dokladů k vozidlu i startovací kartu, která však nebyla příslušná k vozidlu, nýbrž k vozidlu shodného druhu s [VIN]: [anonymizováno], vyrobenému v r. 2001, které bylo v ČR registrováno na obž. [jméno] [jméno], [datum narození], následně [jméno] [příjmení], [datum narození], jako tehdejší pracovnice pojišťovny, do systému zavedla číslo účtu [bankovní účet], na které má pojišťovna obž. [celé jméno žalovaného] zaslat plnění, který patřil obž. [celé jméno žalovaného], na ten pojišťovna zaslala dne 21. 8. 2007, po odečtu spoluúčasti, částku 179.281 Kč, čímž pojišťovně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], za fingovanou škodní událost způsobili škodu 179.281 Kč. Podle výše uvedených rozsudků se podle § 229 odst. 1 trestního řádu poškození: - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], s částkou 1.508.869 Kč, - [pojišťovna], [IČO], se sídlem [adresa], s částkou 711.268 Kč a - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], s částkou 107.399 Kč, které řádně nedoložili, odkazují se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl 1.žalovaný. V řízení bylo prokázáno, že se žalobce připojil k trestnímu stíhání s nárokem na náhradu škody dne 11. 1. 2010, tuto listinu –„ obv. [celé jméno žalovaného], [datum narození] a spol. – připojení poškozené k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody“ adresoval PČR, OČ [obec a číslo], ke sp. zn. [spisová značka] [číslo]. V této listině je pod bodem III., kterým se žalobce připojil k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody vůči obv. [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] ve výši 200.673 Kč, mimo jiné uvedeno, že tato škoda je představována jednak pojistným plněním ve výši 179.281 Kč, které ČP vyplatila dne 21. 8. 2007 z pojistné smlouvy [číslo] o havarijním pojištění vozidla značky Renault laguna [registrační značka] [číslo] na peněžní účet [číslo] jehož majitelem je obv. [celé jméno žalovaného] za totální škodu na vozidle značky Renault laguna [registrační značka] [číslo], která měla vzniknout odcizením tohoto vozidla ze strany neznámého pachatele ze dne 30. 4. 2007 – pojistná událost [číslo] jednak pojistným plněním ve výši 31.392 Kč, které ČP vyplatila dne 21. 8. 2007 na svůj vnitřní peněžní účet za účelem úhrady dlužného pojistného ve výši 21.392 Kč na pojistnou smlouvu [číslo]. V řízení bylo také prokázáno, že žalobce v průběhu trestního řízení a po jeho skončení ve vymáhání svého nároku pokračoval. To je prokázáno žádostí žalobce, kterou dne 27. 5. 2013 adresoval Obvodnímu soudu pro Prahu 7 ke sp. zn. [spisová značka], žádostí žalobce, kterou dne 29. 7. 2014 adresoval obvodnímu soudu pro prahu 7 ke sp. zn. [spisová značka], přílohami, které tvořily tuto žádost, odvoláním žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 10. 2014, č.j. [spisová značka] a také žalobou žalobce v občanskoprávní věci, která následovala dne 4. 8. 2016 po té, kdy trestní řízení pravomocně skončilo (3. 5. 2016). Skutečnost, že žalobce uplatnil řádně a včas svůj nárok v trestním řízení vůči žalovaným je patrna z výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 10. 2014, č.j. [spisová značka], ve kterém o tomto nároku bylo soudem rozhodnuto tak, že se žalobce odkazuje se svým nárokem do občanskoprávního řízení. Pokud by se žalobce řádně a včas v trestním řízení s náhradou škody nepřipojil, potom by soud o tomto nároku nebyl oprávněn rozhodovat a rozsudek by rozhodnutí o nároku žalobce neobsahoval. Podle § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen („ OZ“) právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 106 odst. 2 OZ nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikne; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle § 112 OZ uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u osudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. U práva na náhradu škody se kombinuje promlčecí lhůta