10 C 237/2020-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni v záhlaví uvedenou částku s příslušenstvím, přičemž žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako uživatel telefonní stanice [číslo] v období celkem od 8. 8. 2016 do 7. 11. 2016 využila služby třetích stran, které mu byly řádně vyúčtovány. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak ničeho neuhradil. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku [částka]. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (účastnická smlouva ze dne 10. 8. 2016, všeobecné podmínky, ceník služeb, vyúčtování služeb ze dne 8. 9. 2016, 8. 10. 2016 a 8. 11. 2016, oznámení o zrušení poskytování služeb ze dne 2. 12. 2016, včetně přehledu neuhrazených vyúčtování, upomínka za služby ze dne 27. 2. 2017 před podáním žaloby, včetně rozpisu a dodejky, osvědčení o registraci žalobkyně) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 10. 8. 2016 účastníci řízení uzavřeli účastnickou smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytovány služby žalobkyní, příp. zprostředkované platební služby třetích stran. Žalovaný využíval služby třetích stran, které mu žalobkyně řádně vyúčtovala, konkrétně za období od 8. 8. 2016 do 7. 9. 2016 platební transakce ve výši [částka], za období od 8. 9. 2016 do 7. 10. 2016 platební transakce ve výši [částka] a za období od 8. 10. 2016 do 7. 11. 2016 platební transakce ve výši [částka], přičemž splatnost posledního vyúčtování byla dne 25. 11. 2016. Jelikož žalovaný nehradil služby žalobkyně, bylo mu poskytování těchto služeb v souladu se smluvní podmínkami zrušeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž touto žalobou se žalobkyně domáhá toliko dlužných částek za využití služeb třetích stran. Žalovaný přes výzvu neuhradil ničeho. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni, byť alespoň zčásti, něčeho na dlužné částce zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Smlouva uzavřená mezi účastníky dne 10. 8. 2016 je platně uzavřená podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Dále se na právní vztah mezi účastníky řízení uplatní ustanovení § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády [číslo]. Ohledně doručení upomínky vyšel soud z dodejky a ustanovení § 573 o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., tj. za dva úkony (výzva k plnění a sepis žaloby). Žalobkyně sice tyto náklady řízení v petitu označila jako náklady spojené s vymáháním pohledávky, avšak z obsahu žaloby je zřejmé, že se jedná o nárokované náklady řízení. 7. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.