10 C 369/2020-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 1. 4. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr. Žalovaný až ke dni 15. 12. 2017 postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 76 882,91 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet tak, že klasické čerpání měl splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhleně na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, a jednotlivá čerpání úvěru pak splatit podle samostatně dohodnutých podmínek splácení, a to 10 splátkami ve výši 1 459 Kč. Součásti smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Splátky měly být hrazeny souhrnnou platbou k 17. dni v měsíci. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, pročež žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami požaduje smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 588,50 Kč formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne 24. 9. 2018. Žalobkyně žalovaného rovněž dne 20. 8. 2018 vyzvala k úhradě dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů, avšak žalovaný tak neučinil. V souladu s úvěrovými podmínkami tak žalovanému byl dne 24. 9. 2018 zaslán dopis s oznámením o odstoupení od smlouvy, k čemuž došlo dne 31. 10. 2018. Dluh žalovaného ve výši 24 564,58 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Tato dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 19 963,18 Kč, úroku ve výši 2 853,90 Kč, pojistného ve výši 559, náhrady nákladů za vymáhací proces (odeslání upomínky) ve výši 600 Kč a smluvní pokuty z prodlení 588,50 Kč. Následně žalovaný na této dlužné částce uhradil 22 000 Kč, pročež mi stále zbývá dluh ve výši 2 564,58 Kč. Žalovaný následně neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (žádost/smlouva o revolvingový úvěr ze dne 1. 4. 2016, formulář pro standardní informace, všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, přihláška k pojištění, informace o zpracování osobních údajů, formulář odstoupení, sazebník poplatků, dohoda o způsobu řešení sporů, poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne 20. 8. 2018, odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24. 9. 2018, inkasní historie, předžalobní výzva ze dne 1. 11. 2018) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 1. 4. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut jednak úvěru na zakoupení techniky ve výši 12 515 Kč a jednak revolvingový úvěr s úvěrovým rámce 23 000 Kč, resp. s maximálním úvěrovým rámcem 150 000 Kč. Standardní úvěr byl splatný v 10. měsíčních splátkách po 1 459 Kč, včetně pojištění, s tím, že roční úroková sazba byla ve výši 23,46 % a žalovaný měl celkem splatit částku 13 900 Kč. Revolvingový úvěr pak byl žalovanému poskytován s roční úrokovou sazbou 23,76 %, přičemž měsíční poplatek za jeho vedeno činí 69 Kč. Ve smlouvě byla rovněž ujednána smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné splátky, však žalobkyně požaduje vzhledem ke změně právní úpravy následně smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a pojištění neschopnosti splácet úvěr. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, pročež žalobkyně v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a ke dni 31. 10. 2018 celou dlužnou částku zesplatnila. Žalovaný uhradil částku 22 000 Kč, pročež z dlužné částky 24 564,58 Kč nadále dluží částku 2 564,58 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradil. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), uzavřené v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konkrétně podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a podání žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž žalobkyni byla přiznána náhradu nákladů řízení. 7. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.