4 C 412/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč z důvodu, že žalovaný se v [obec] dne 31. 8. 2019 na lince metra C hromadné dopravy provozované žalobcem, neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, čímž porušil své povinnosti cestujícího ze smlouvy o přepravě osob a naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobce požadoval úhradu dlužného jízdného 24 Kč a úhradu přirážky k jízdnému 1 500 Kč, přičemž uvedené částky dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 31. 8. 2019 soud zjistil, že se žalovaný uvedeného dne v 19:45 hod. v lince metra C ve stanici I.P. [obec] neprokázal pověřené osobě žalobce na výzvu jízdním dokladem a bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. Z výzvy ze dne 14. 10. 2019 s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky a upozornil na její případné soudní vymáhání. 4. Podle § 3 odst. 1 vyhl. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve spojení s § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Podle § 7 odst. téže vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve spojení s § 37 odst. 5 písm. c) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 téhož zákona, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. Vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný, ač použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem, se pověřené osobě neprokázal jízdním dokladem, čímž nesplnil svou povinnost vyplývající mu ze smlouvy o přepravě osob zaplatit cenu jízdného a žalobce je tak oprávněn od něj jako cestujícího požadovat zaplacení dlužného jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle tarifu a smluvních přepravních podmínek PID platných v době kontroly, proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobci i požadované úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti této částky. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši účelně vynaložených nákladů plně úspěšného žalobce soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhradu právního zastoupení sestávající z odměny za zastupování advokátem za tři úkony (převzetí věci, výzva, podání žaloby) po 200 Kč a náhrady jeho hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč v souladu s § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., a DPH 21 % ve výši 189 Kč, tj. celkem 1 489 Kč.