10 C 554/2020-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] Bank p.l.c.) uzavřela se žalovaným dne 3. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 1 500 Kč. Žalovaný měl zápůjčku vrátit do 4. 1. 2016, což neučinil. Dne 21. 12. 2017 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou k zaplacení celé dlužné částky, avšak žalovaný nijak nereagoval. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (smlouva o zápůjčce ze dne 3. 12. 2015, včetně formuláře loan application, potvrzení o provedené platbě, faktura [číslo] ze dne 3. 12. 2015, obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, včetně podacího archu, předžalobní upomínka ze dne 11. 3. 2020, včetně poštovního podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta téhož dne zápůjčka ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl tuto částku podle smlouvy a rovněž i na základě faktury vrátit do dne 4. 1. 2016, což neučinil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradil. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), podle které se zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Ohledně doručení upomínky vyšel soud z podacího archu a ustanovení § 573 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť u zdejšího soudu žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá neuhrazené zápůjčky na základě postoupených pohledávek od [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. Proto má soud za to, že aplikace ustanovení § 14b a. t. je ve věci na místě, když se jedná typově o tzv. formulářovou žalobu podávanou ve skutkově i právně zcela obdobných věcech, peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.