10 C 68/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 41 840 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci řízení nájemní smlouvy k bytu [číslo] nacházejícím se v 1. poschodí domu na adrese [adresa žalované], ve vlastnictví žalobkyně. Bylo sjednáno nájemné včetně záloh ve výši 14 350 Kč měsíčně, se splatností vždy do 20. dne předchozího měsíce. Dne [datum] účastníci řízení uzavřeli dohodu o ukončení nájemní smlouvy, v níž bylo sjednáno dlužné nájemné ve výši 41 840 Kč s tím, že žalovaná dlužnou částku uhradí do 15. 12. 2020. Žalovaná následně neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinné a k podané žalobě se nevyjádřila, resp. toliko zástupkyně z její organizační složky v České republiky uvedla, že žalobkyni byla dne 26. 4. 2021 poukázána částka 14 500 Kč s tím, že zbytek dlužné částky bude žalobkyni splácen. 3. Žalobkyně ve své replice uvedla, že dne 26. 4. 2021 obdržela od žalované na dluh částku ve výši 14 500 Kč, přičemž následně ji již ničeho uhrazeno nebylo, ačkoliv žalovaná přislíbila úhradu dluhu do 30. 4. 2021. Žalobkyně proto trvá na žalobě v plném rozsahu. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem domu na adrese [adresa žalované]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované bylo zjištěno, že žalobkyně má v České republice organizační složku se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Z nájemní smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] vyplývá, že účastníci řízení, resp. za žalovanou její organizační složka, uzavřeli nájemní smlouvu stran pronájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1, nacházejícím se v 1. patře domu v [obec a číslo], [ulice a číslo], na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že nebude-li druhé straně oznámeno nejpozději do 3 měsíců před ukončením doby nájmu, že daná strana na ukončení nájemní smlouvy trvá, prodlužuje se nájemní smlouva o další rok (č.l. IV. smlouvy). Nájemné bylo sjednáno ve výši 14 000 Kč měsíčně a dále byly sjednány zálohy za služby ve výši 350 Kč měsíčně. Splatnost byla stanovena vždy do 20. kalendářního dne předchozího měsíce (čl. V. smlouvy). Z dohody o ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum] se podává, že smluvní strany výše uvedené nájemní smlouvy ze dne [datum] se dohodly na ukončení nájmu předmětného bytu ke dni 30. 11. 2020. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni dlužné nájemné, zálohy za služby a vyúčtování za služby za rok 2019 v celkové výši 41 840 Kč do 15. 12. 2020. Zároveň žalobkyně převzala klíče a předmětný byt. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 12. 2020, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Podle výpisu z účtu žalované (její organizační složky), vzhledem k souhlasnému prohlášení žalobkyně, uhradila žalovaná dne 26. 4. 2021 žalobkyni na dluhu částku 14 500 Kč. Stran závěru o skutkovém stavu tak soud odkazuje na skutková zjištění. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Vzhledem ke dni uzavření nájemní smlouvy (tj. dne [datum]) je třeba aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy právě ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.). Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí přiměřeně § 2253 o. z. obdobně. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1981 o. z. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. 7. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovanou nájemní smlouvy, resp. prostřednictvím její organizační složky, na základě které jí byl pronajat by žalobkyně na adrese [adresa žalované]. Nájemní vztah trval až do dne [datum], neboť byla platně uzavřena dohoda o ukončení nájmu s ohledem na ustanovení § 1981 o. z. Žalovaná přitom se zavázala k úhradě dluhu ve výši 41 840 Kč, představovaným dlužným nájemným, zálohami na služby, resp. vyúčtováním služeb za rok 2019, a to do 15. 12. 2020, čímž tak svůj dluh vůči žalobkyni uznala. Následně však žalobkyni dlužnou částku do podání žaloby neuhradila, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Soud výrokem I. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do části nároku na zaplacení 14 500 Kč, neboť žalovaná tuto částku před rozhodnutím soudu žalobkyni zaplatila, jak vyplynulo z výpisu z účtu a rovněž i ze sdělení žalobkyně. Žalobkyně vzhledem k úhradě dluhu žalovanou ve výši 14 500 Kč před rozhodnutím soudu tak nemohla být v této části úspěšná a soudu nezbylo nic jiného, než žalobu co do této části nároku zamítnout. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 825,91 Kč, přičemž tato částka představuje 30,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,34 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,66 %). Žalovaná totiž před rozhodnutím soudu zaplatila žalobkyni částku 14 500 Kč, přičemž žalobkyně trvala na žalobě v celém rozsahu a neučinila žádný případný procesní úkon, pročež byla v této části řízení neúspěšná. Náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 092 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč, představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby). 10. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.