12 C 220/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému téhož dne poskytnuta finanční částka ve výši 4 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]). Žalovaný měl finanční prostředky splatit do 16. 8. 2018, což neučinil. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], včetně všeobecných obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z bankovního účtu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně příloh – seznam postoupených pohledávek, výše úplaty a kontakty, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a předžalobní upomínka ze dne 2. 2. 2021, včetně podacího lístku) učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] se žalovaným dne [datum] smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému však poskytnuta zápůjčka ve výši 4 000 Kč, a to převodem na z téhož dne na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný měl tuto částku splatit do 30 dnů od poskytnutí zápůjčky, resp. do dne 16. 8. 2018, což neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný byl rovněž vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby upomínkou ze dne 2. 2. 2021, přesto ničeho neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, přes výzvy uhradil. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o zápůjčce, která byla platně uzavřena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.). Pohledávka za žalovaným byla pak platně postoupena na žalobkyni smlouvou podle § 1879 o. z. Ohledně doručení upomínky vyšel soud z podacího lístku a ustanovení § 573 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť u zdejšího soudu žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech vymáhá neuhrazené zápůjčky na základě postoupených pohledávek. Proto má soud za to, že aplikace ustanovení § 14b a. t. je ve věci na místě, když se jedná typově o tzv. formulářovou žalobu podávanou ve skutkově i právně zcela obdobných věcech, kde žalobkyně toliko změní částku a případně poskytovatele zápůjčky (proto má nadále i v textu návrhu spolu s poplatkem ve výši 0 Kč, kdy právě jen mění takové hodnoty podle konkrétní věci), přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.